Vánoce v době Karla IV.: V podhradí se jedly placky s medem a kaše, na hradě se servírovali pečení drozdi a vlaštovky

Z pohanských svátků křesťanské

Ve 14. století už byly vánoční svátky plně v režii církve. Té se v průběhu předchozích několika století podařilo potlačit pohanské oslavy zimního slunovratu a nahradit je výročím narození Ježíše. Už v roce 345 představitelé církve přesunuli datum narození Ježíše Krista z 6. ledna na 25. prosince.  

Nejvíc informací o středověkých Vánocích se dochovalo v traktátu z konce 14. století, jehož autorem byl benediktýnský mnich Jan z Holešova.

Vánoční zvyky popsal Jan z Holešova

Popisoval, že lidé dodržují půst, vzájemně se obdarovávají, chodí koledovat a nezapomínají s almužnou ani na ty nejchudší. A díky němu také víme, že se peklo kynuté pečivo z bílé mouky, předchůdce vánočky, které ale víc připomínalo dnešní německou štólu.

Pokud jde o počet pokrmů na vánočním stole, různé zdroje uvádějí odlišné počty. Někdy se na stůl dalo vše, co se urodilo. A každý pokrm měl zaručit pro příští rok jeden vypěstovaný a sklizený mandel obilí (mandel představoval 15 kusů snopů obilí).

Můžeme se ale také dočíst, že ve vrcholném středověku se mělo podávat devět druhů jídel, nepředstavujme si ale devět bohatých chodů. Za chod se považovalo například sušené ovoce nebo ořechy.

V podhradí byly oplatky a kaše

Oplatky resp. nekvašené placky nasladko s medem či naslano s česnekem a bylinkami zahajovaly štědrovečerní večeři. V domech drobných rolníků a chudších měšťanů byly na vánočním stole jáhlová, obilná nebo pohanková kaše a sušené ovoce. Nechyběla polévka a tzv. černý kuba, tedy zapečené kroupy s houbami. Na stole byla také ošatka s chlebem.

Večeře se zapíjela nejčastěji hustým kašovitým pivem nebo medovinou. Čeledíni a služky pak dostávali od hospodáře drobné dárky, většinou šlo o pečivo a ovoce.

Na hradě modlitby, pak vlaštovky

Karel IV. byl zbožný panovník a Vánoce v jeho pojetí byly především duchovní záležitostí. Přesto slavil tyto svátky s velkou pompou. Někdy zůstal na Pražském hradě, jindy se odebral se svou družnou na některý z dalších královských hradů.

Průběh oslav však byl stejný, možná až nudný, protože král dodržoval přísný půst a hodně času trávil modlitbami. Lití olova, rozkrajování jablek a věštění budoucnosti, tedy zábavy, které byly běžné v podhradí, odmítal.

Na druhou stranu ale dopřál všem bohatou štědrovečerní tabuli, během níž se podávalo i 40 jídel. Pochopitelně šlo o různé pečeně ze zvěřiny, prasat a drůbeže. Oblíbení byli i různí mladí ptáci, například pečení drozdi nebo vlaštovky. K masu se jedly výrazně kořeněné omáčky, které si mohli dovolit jen ti zámožní, protože koření bylo nesmírně drahé.

Karel IV. vyžadoval kvalitní víno

A protože Karel IV. byl vychován u francouzského dvora, dával přednost vínu před pivem. Jídlo se zapíjelo především burgundským vínem, někdy také víny dovezenými z Rakouska, běžná byla i sladká italská vína.

Sladkou tečkou bylo většinou dovážené sušené ovoce, tedy datle a fíky, ale i česká jablka a hrušky.

Ačkoli se pokrmy na královském stole se lišily od těch v podhradí, společným jmenovatelem těchto svátků vždy byla pohostinnost a štědrost.

Náš tip: Kapr se ještě ve středověku na Vánoce připravoval, ryby se ale na vánočním menu objevovaly. Staročeská rybí polévka podle našeho videoreceptu by na tehdejší stůl mohla.

Zdroje informací: 

ceskatelevize.cz: Středověké Vánoce byly bez stromečku, nechyběl ale plný stůl a rituály. Lidé si dávali i dárky

is.muni.cz: Jan z Holešova (+ 1436): Pojednání o Štědrém večeru

dotyk.cz: Co jedli lidé ve středověku na Vánoce a Štědrý den? Rozdíly byly velké!

stoplusjednicka.cz: Vánoce Karla IV.: Jak se slavilo na středověkém královském dvoře?