Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Polévky jsou v sychravém počasí vyhledávaným pokrmem, navíc jsou pro českou kuchyni typické. Eliška se proto rozhodla, že ve svém novém testu navštíví tři pražské polévkárny, kde vyzkouší místní speciality a zhodnotí, jak chutnají.

Zahřátí na počkání

Teploty se stále pohybují kolem tří až sedmi stupňů, tedy v číslech, která nejsou pro lidský organismus moc přívětivá. Je tedy třeba najít nějaký způsob, jak se zahřát. Možností je dát si dobré jídlo, které v nás vzbudí alespoň dojem, že už je nám tepleji.

Skvělá hrachovka i slabý boršč

Ideální jsou v takový moment především polévky, které nejen zasytí, ale poskytnou i onen kýžený pocit zahřátí. V posledních letech jsou oblíbené takzvané polévkárny, kde dostanete právě „grunt“ české kuchyně v hlubokém talíři či misce. Našli jsme proto tři podniky v Praze, kde hraje polévka prim a zašli jsme zdejší nabídku prozkoumat.

Plavecká polévka - první polévkárna se nachází v Plavecké ulici na Praze 2. Jen pár kroků od Rašínova nábřeží najdete podnik, v němž na nabídce uvidíte čtyři polévky a dvě hlavní jídla.

Naše reportérka Eliška zvolila jako první hrachovku a evidentně udělala dobře. Polévku totiž zhodnotila na výbornou, ocenila její slanost a kousky hrášku uvnitř. Podotkla také, že se vůbec nediví, že je v podniku tolik lidí.

Jako druhá přišla na řadu frankfurtská polévka. Ta by podle Elišky mohla být trochu kyselejší, ale díky dobrému párku a nerozvařeným bramborám si polévka vysloužila označení „pecka“. Cena polévek se dělí podle velikosti. Malá, která má 300 ml stojí 60 korun, velká se 450 ml přijde na 75 korun.

Polévkárna - druhý navštívený podnik se nachází v Karlíně v ulici Sokolovská. Tady jako první Eliška vyzkoušela hovězí boršč a poprvé musela být kritická. Polévku totiž označila za slabou, dokonce se podle ní jedná o „hovězí vývar dochucený troškou řepy“, v němž je hodně libečku, brambor, mrkve a cibule. Boršč byl naší recenzentkou nakonec označen jako dobrý, pomohlo mu i spojení s focacciou s rozmarýnem, kterou si Eliška k polévce objednala.

Další volbou byl mrkvový krém se zázvorem, tedy veganská varianta polévky. U ní Eliška ocenila krémovost, ale scházela jí chuť zázvoru, který byl spíše zastoupen vůní. I tak mrkvový krém „prošel“. Obě malé polévky o objemu 250 ml přišly každá na 64 korun, velká, tedy 400 ml přijde na 89 korun. Jídlo si můžete dát na místě nebo si ho vzít s sebou. Pokud nezvolíte polévku, můžete si koupit třeba quiche

Polífkárna - třetí testovaný podnik se nachází hned u metra Budějovická. Kromě polévek zde najdete i různé wrapy, saláty či dorty. Eliška tentokrát vyzkoušela kuřecí vývar, u něhož hned při prvním soustu ocenila, že se jedná o poctivou polévku, dokonce i nudle překvapivě chutnaly jako domácí.

Jako druhá přišla na řadu čočkovka. Tam už to takové nadšení nebylo. Koření, patrně bobkový list, totiž úplně opanovalo chuť polévky a ta proto trochu zhořkla. Nadšení se tedy tentokrát nedostavilo. I tentokrát se jednalo o malé porce o objemu 250 ml, každá za 69 korun.

Závěrem je tedy možné konstatovat, že dobrou polévku nemusíte vařit pouze doma, ale dají se najít podniky, kde vám nabídnou kvalitní jídlo za rozumnou cenu.

Náš tip: Dostali jste také chuť na polévku, připravte si podle našeho videoreceptu perfektní zelňačku:

Recepty k tomuto článku