Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Náš život s celiakií aneb Co na to máma, když se bezlepkovou stane dcera Áňa. Začátky jako z nepovedené pohádky
Zdroj: Hana Malénková, Toprecepty

Vyřadit ze stravy lepek je v současné době v módě a spousta lidí se pečiva vzdává dobrovolně. Jaké to ale je, když musíte zapomenout na běžný chleba, rohlíky a koláče kvůli celiakii, a navíc, když ji zjistí u vašeho potomka? Pro web Toprecepty.cz vám v novém seriálu s názvem Máma a bezlepková Áňa povyprávím náš příběh a naše zkušenosti. Třeba o tom, jaké to pro nás bylo, když se najednou celá rodina musela přizpůsobit bezlepkové dietě kvůli zdraví dítěte.

Než nám život změnila celiakie

Naše Anička byla vždycky zdravé dítě, což je přesně ta informace, kterou je třeba zaťukat. Klasické dětské „pupínkové“ nemoci s čísly (pátou, šestou, sedmou) absolvovala (jestli vůbec), aniž bychom si toho všimli, a i první rok ve školce se mohla chlubit celkem pravidelnou docházkou.

První problémy nastaly paradoxně až ve chvíli, kdy jsme se, právě hlavně kvůli dětem, odstěhovali z Prahy do Řevnic. Představovali jsme si to, možná trochu naivně, jako moderní pohádku. Vždyť život u Berounky jim přece musí prospět, to už věděl i Ota Pavel. Což o to, prospívá jim, ale až tady se to trochu zvrtlo…

Vše začalo ekzémem

Vše začalo atopickým ekzémem. Mysleli jsme, že je to z vody, ta je totiž v našem kraji svou tvrdostí vyhlášená. Jenže Anička se pořád škrábala, mastičky a krémy nezabíraly a tak jsme vyrazili k doktorce.  Základní test z kůže na pyly a nejčastější alergeny byl negativní.

Když se situace neměnila, vyrazila jsem k pediatričce znovu a následovaly testy z krve. Čekala jsem alergii na psí chlupy, histaminovou intoleranci, zkrátka všechno možné, ale informace, že u Aničky vyšly špatné hodnoty na celiakii mě tehdy hodně překvapila. Začínaly prázdniny a nás čekaly ještě potvrzovací testy.

Lékařka mi kladla na srdce, že zatím nemáme lepek ze stravy vyřazovat – potvrzovací testy by pak totiž byly zkreslené. Pamatuju si, jak mi doslova řekla: „Chápu, že vám to dělá problém, dávat Áně něco, co jí škodí, ale zkuste to vydržet.“
To mi ale problém nedělalo. Ačkoli jinak pečivo doma nějak moc nejíme, tehdy jsem jsem Áňu vyloženě nabádala: „Ani, dej si rohlík! A nechceš i chleba?“ Říkala jsem si, ať si holka ještě užije, kdyby pak ta celiakie náhodou opravdu vyšla. 
 
A taky jsem se vrhala na pečení. Koláče, buchty, bublaniny... to léto bylo opravdu sladké. Chtěla jsem vyčistit domácnost od lepku a nashromážděné mouky spotřebovat. Vlastně jsem ze sebe měla dobrý pocit. Vždyť jsem dělala jen to, co mi říkala pediatrička. 

Bezlepkové

Bezlepkově se vaří už od 19. století, kdy byla objevena celiakie, tedy autoimunitního onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku. V posledních letech nicméně na pultech obchodů přibývá stále více…

Celiakie v rodině

Jinak jsem ale byla stále v klidu a i přes tuto mou pečicí mánii jsem ve skrytu duše doufala, že ty první výsledky byl jen nějaký omyl. Na druhý test jsme již vyrazili do Motola a mezitím jsme probrali situaci s rodinou.

Můj muž David sice věděl, že má celiakii jeho teta, dvojče jeho maminky, ale pak jsme zjistili, že ji mají i další bratranci z jeho strany. Když posléze z Motola přišel mail, že se u Aničky celiakie opravdu potvrdila, už jsem vlastně ani moc překvapená nebyla. 

Bezlepková dieta nutná

V lékařské zprávě bylo napsáno, že máme ihned nasadit přísnou bezlepkovou dietu a případně kontaktovat dietologa, aby nám poskytl rady. O tom jsem ale ani na chvíli neuvažovala. Vždyť někdo takový by mi těžko pomohl s mými největšími obavami – jak udělat bezlepkový chleba z kvásku, upéct vánočku, aby chutnala jako ta normální, nebo koláč, který se nerozpadne.

O bezlepkovém pečení jsem už něco věděla, vzhledem k tomu, že má celiakii moje dobrá kamarádka a dcera další kamarádky. Ale když to zažíváte najednou sami, je to zkrátka něco jiného. Samozřejmě jsem všechny obvolala a dostalo se mi ujištění, že mi ve všem poradí. 

„Mami, je to bezlepkové?“

Pak už zbývalo to hlavní, říct to naší, odteď bezlepkové Áně. Tehdy jí bylo sedm a vzala to dobře. Ujistili jsme ji, že se svět nehroutí, jsou i horší věci, a že většina dobrot, které má ráda, existuje i v bezlepkové variantě. Asi pomohlo i to, že už znala z našeho okolí lidi se stejným problémem.

Anička se svou vrozenou pečlivostí k tomu od začátku přistupovala důkladně. Možná až moc. Otázku „Mami, je to bezlepkové?“ u každého jídla, které uvařím a položím před ni na stůl, jsem slyšela snad tisíckrát. 

A do noty nám hrálo i léto. Bezlepkových zmrzlin se dala sehnat celá řada, na koupalištích jsme Aniččce k její velké radosti kupovali hranolky a na první nákupy jsem vyrazila do běžného supermarketu. Mouku jsem koupila Jizerku, těstoviny obyčejné kukuřičné a měla jsem pocit, že je všechno jako dřív. Tak jednoduché to ale nebylo. 

Máma a bezlepková Áňa je seriál o bezlepkovém vaření a pečení naší redaktorky Hanky, u jejíž dcery Aničky byla před více než rokem zjištěna celiakie. Hanka v seriálu popisuje celý příběh o tom, jak byla diagnóza zjištěna a jak to ovlivnilo vaření a stravování celé rodiny. Hanka Malénková je zároveň zkušená kulinární redaktorka a autorka kuchařky Hezky česky. Jídlo je její velkou vášní, ráda peče, zkouší cizokrajné recepty a baví ji cestovat a objevovat nová bistra a kavárny.

Recepty k tomuto článku