Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Masopust, na Moravě řečený fašank, fašinek nebo také ostatky, se vydala zdokumentovat naše redakce během sice ještě únorového, ale mimořádně teplého a vydařeného odpoledne kousek za Prahu. Ve videu se můžete přesvědčit, že tradice ožívají i v moderní době. Stačí popustit uzdu fantazii a povolit opasky o minimálně dvě dírky.

Páté období roku

V dřívějších dobách se říkávalo, že rok má pět období – jaro, léto, podzim, zimu a masopust. Je to prazvláštní období, kdy ještě vládne zima, ale ve vzduchu je příslib jara.

Přesně tomuto popisu odpovídalo i sobotní odpoledne 10. 2. 2024 na vsi jen čtvrt hodiny jízdy autem od hlavního města. Místní obyvatelé se převlékli do nejrůznějších (tradičních i méně tradičních) masek, tancovali, jedli tučné pokrmy a veselili se.

V masopustu však vždy bývalo i mnoho magie, pověrečných rituálů a víry lidí, že právě tímto chováním si zabezpečí reprodukci vlastního rodu a prosperitu hospodářství.

Tradiční masopustní masky

Přestrojování patřilo odjakživa k oblíbeným zábavám. Laufr je vůdčí postavou a měl by to být mládenec sošný, chytrý a pohodový. Na něm totiž stojí zdárný průběh maškary. Vede průvod a vše komentuje. V čele hned za muzikou chodili urostlí mládenci v černých šatech. Další dva muži jsou převlečeni za ženicha a nevěstu, protože ženy nemívaly původně mezi maškarády přístup.

Turci čili vojáci tancují u každého domu typický šátečkový tanec. Veledůležitým členem je kobylka, která ve většině případů končí neslavně poražena rasem.

Medvěd vedený medvědářem v mnoha obcích nejen, že přebírá osud poráženého zvířete, ale také tančí s každou hospodyní a dcerami, aby byla zajištěna plodnost. Nechybí ani slamák či slaměný, bába s nůší, Žid, kominík a cikánky.

Masopustní občerstvení

Během celého tříhodinového trvání průvodu, za který maškary ušly suma sumárum asi dva kilometry, se zastavovalo u mnoha domů a jejich paní domácí měly připraveny plné stoly tučných dobrot.

Ze sladkého se nejčastěji podávalo kynuté smažené sladké pečivo jako koblihy nebo vdolky. Nechyběly boží milosti, buchty a koláče. Ze slaného repertoáru nabízeli nejčastěji škvarkovou pomazánku s cibulí na čerstvém chlebu, nechyběly zabijačkové tlačenky, klobásy, sulc ani bůček. A pokud už jste nevěděli, co dalšího byste ještě snědli, mohli jste začít pít – jak jinak.

Zábava trvala od oběda až do večera. Ale věřte, že po tak náročném dni bylo jen pár okének na vsi rozsvícených po deváté hodině večerní. 

Zdroje informací:
Hody Půsty Masopusty, Kamila Skopová, vydal Filip Tomáš - Akropolis, 2014
Chvála české kuchyně, nakl. Perseus, 2016

Fotogalerie - Masopust 2024 - Berounsko

Ukázat 16 fotografií

 

Témata

Masopust

Masopust, který se lidově označuje jako ostatky, fašank, moravsky voračky, voráčí, končiny či obecně karneval, je svátek mezi Vánocemi a postní dobou. Masopust začíná po svátku Tří králů (6. ledna) a končí na Popeleční středu, jejíž datum se odvíjí podle termínu Velikonoc. Během masopustu probíhají zabijačky.

S tématem Masopust souvisí:

Smažené vdolky | masopustní koblihy | masopustní šišky | jitrnice