Kristýna z Peče celá země má podporu doma: Manžel říkal, že jsem nejlepší, i když jsem místo donutů udělala zdrclé langoše

Dvojité vyřazování

Velké finále Peče celá země se uskuteční po týdenním posunutí kvůli Českým lvům 16. března. Ze dvanácti účastníků, kteří do soutěže vstupovali s velkými očekáváními, zbyla už pouze poslední pětice. Z ní ovšem tuto sobotu vypadnou hned dva soutěžící. Jak Kristýna připouští, už měla několikrát pocit, že by se to mohlo týkat i jí. Přesto však bude bojovat, dokud bude mít možnost.

Podpora od nejmenších

Kristýno, i vám se podařilo získat ocenění „Pekař týdne“, určitě vám to udělalo radost.

Ano, týden, ve kterém jsem získala titul „Pekaře týdne“, jsem si velmi užila. Přála bych ten pocit zažít každému soutěžícímu.

Komu jste se s ním nejvíce chlubila, tedy, kdo je vaším největším fanouškem?

Nikomu, nemám to ráda (smích). Největším fanouškem je samozřejmě můj manžel, který při každém dalším díle říká, že jsem měla být pekařem týdne já, i když jsem například místo donutů udělala zdrclé langoše (smích). V posledních dnech si všímám, že mi fandí malé děti. Kreslí mi obrázky, na kterých vypadám třeba jako princezna, co drží dort. To je strašně milé.

Pečení se věnujete od puberty, kdy jste začínala s dorty. Nevybrala jste si dost těžký start?

Nemyslím si, každá mladá cácorka určitě někdy pekla někomu na narozeniny nějaký dortík. Za mě jsou dorty a vánoční cukroví nejvhodnější začátek pro malé cukráře.

Svatební dort jako potěšení

Máte však za sebou i třípatrový svatební dort, to už pro začátečníky moc není. Dá se tedy říct, že jsou dorty vaše nejoblíbenější disciplína?

Určitě. Dorty, především ty svatební, mě baví nejvíc. Je to disciplína, ve které není prostor pro chyby. Nevěsta čeká, že její dort bude krásný, stejně jako její celý den. V žádném případě nemůžete odevzdat výtvor, se kterým nebude spokojená, protože nakrojení dortu je jedním z nejdůležitějších okamžiků svatby.

Když se vrátíme k vaším začátkům, měla jste v dětství doma nějaký vzor, který vás později při pečení inspiroval?

V rodině asi nikdo takový nebyl. Samozřejmě se často peklo, pamatuji si na babiččin perník nebo mamčinu vánočku, ale vše bylo takové to nedělní pečení.

To je velký rozdíl oproti napínavé soutěži, které jste nyní součástí. Jak vám je pokaždé, když dojde na vyřazování?

Při každém vyřazování je smutné, že musí někdo odejít, ale je to soutěž. To, že někdo vypadl, neznamená, že neumí péct. Ve stanu se peče v podmínkách, které si divák u televizní obrazovky nedokáže někdy ani představit. Je to celodenní natáčení, je vám horko, někdy zas velká zima, nemáte svoje pomůcky, stále s vámi někdo při pečení mluví, ptá se, slyší každé vaše slovo.

Pro některé z nás to byl i velký nezvyk. Já se snažila si celé natáčení spíš užít. Věděla jsem, že je to poprvé a naposled, co mohu takovou zkušenost zažít, a chtěla jsem vydržet co nejdéle. Ale ne kvůli výhře, především kvůli tomu zážitku a zkušenostem.

Kamarádství místo nevraživosti

Měla jste už někdy pocit, že by tentokrát mohlo dojít na vás?

Párkrát jsem pocit, že vypadnu měla, každému z nás se něco někdy nepovedlo nebo neměl svůj den. Většinou jsem však svoje chyby doháněla povedenou kreativní výzvou.

Jste v kontaktu i s „protihráči“, kteří už soutěž opustili? Porotci i moderátoři tvrdí, že jste vytvořili skvělou partu.

Ano, se všemi soutěžícími jsem v kontaktu, dá se říct denně. I když bydlíme každý v jiné části republiky, díky sociálním sítím jsme v neustálém spojení. Je prima mít takovou partu kdykoliv po ruce, například, když pečete a něco se nepovede, hned víte, komu psát (smích).

Jste ten typ, který si potrpí na uklizenou kuchyň před pečením. Jak je to však v jeho průběhu a po něm?

Během pečení se snažím udržovat v kuchyni pořádek, ale asi mi to moc nejde, protože často nejsem ani vidět pod tou haldou špinavého nádobí (smích).

Nejhorší pečení

Co vám v Peče celá země zatím dalo při pečení nejvíc zabrat, a naopak, co byste mohla připravovat se zavázanýma očima?

Rozhodně rolovaný brněnský dort. Ten den bylo šílené horko a když jsem na stole viděla to doslova tekoucí máslo, tak jsem věděla, že to nedopadne dobře. Se zavázanýma očima bych zkusila veganský chlebíček, který jsem pekla v prvním díle. To by mohla být celkem zajímavá výzva (smích).

Pečení byste tedy zvládla i s určitými omezeními. Jak jste na tom ovšem s vařením, mnoho lidí, kteří rádi pečou, s ním mají problém.

Opravdu? Myslím si, že kdo umí péct, musí umět i vařit. Já vařím strašně ráda a často, protože mám pro koho (úsměv). Pro mě je vaření trošku opakem pečení. Při pečení musíte často dbát na přesné gramáže a teploty, vaření je o dost jednodušší. Často připravuji jídlo, které vlastně ani nevím, jak bude vypadat ani chutnat. Nevařím totiž podle kuchařek.

Máte v plánu, třeba i díky známosti z Peče celá země, do budoucna spojit svůj život s pečením i pracovně, nebo zůstane pouze vaším velkým koníčkem? 

Pečení bude asi už navždy mým velkým pracovním koníčkem. V tuto chvíli si nedokážu představit dělat něco jiného. Myslím, že by tato cesta mohla jít hezky spojit s výchovou dětí. V tomto roce bych ráda začala realizovat moji vysněnou provozovnu. Zatím peču pouze pro radost na svém instagramovém profilu Lumpajzna.

Na cestu Kristýny soutěží Peče celá země se můžete podívat do naší fotogalerie:

Fotogalerie - Peče celá země - Kristýna

Dalších 10 fotek

Ukázat 13 fotografií

Náš tip: Kristýna vytvořila donuty, které označila za langoše, vyzkoušejte podle našeho videoreceptu vytvořit jiné: