Vyzkoušeli jsme, jak nejlépe skladovat chleba: Vyhrály dvě metody našich babiček, i po týdnu byl bochník dobrý

Každá rada není nad zlato

Existuje mnoho „zaručených rad“, jak nakládat s pečivem ihned poté, co si ho přineseme z obchodu. Všichni však víme, že každá z nich skrývá nějaké úskalí a nikdy nejsme spokojeni na sto procent. 

Tři redaktoři webu Toprecepty.cz se proto rozhodli vyzkoušet ty nejznámější způsoby, které se při uchovávání chleba v domácím prostředí používají.

Od nejjednodušší varianty, tedy nechání pečiva v obale, do nějž jsme ho vložili v obchodě, až po sofistikovanější použití speciálních obalů. Přečtěte si, jak náš experiment dopadl a jaké řešení nabízíme jako nejideálnější, abyste své peníze nevyhazovali zbytečně. 

Šárka testovala: Wrapáček versus chlebovka 

Do testu uchovávání chleba jsem se pustila docela ráda. Samotnou mě zajímalo, jak to dopadne. Doma totiž mám dřevěnou chlebovku s víkem v kombinaci plastu a kovu, a sáček „wrapáček". Jednu dobu jsem používala jen wrapáček (speciální obal na pečivo WrapUp, pozn. red.), protože na chlebovku v kuchyni nebylo místo. 

Chleba jsem pro test koupila v pekárně, která je součástí Kauflandu (ale ne přímo v supermarketu), a to kváskový. Pořídila jsem celý bochník, rozkrojila jej na dvě půlky a jednu dala do chlebovky, vyložené papírovou utěrkou, a druhou do wrapáčku.

Druhý den vypadaly oba chleby stejně, oba ve výborné kondici. Třetí den byl chléb z chlebovky na pohmat stále měkký, v perfektním stavu, u wrapáčku byl už na pohmat sušší a nepružil tak jako chléb z chlebovky. V tomto duchu to i pokračovalo, postupně jsem odkrajovala krajíce a k chlebu vždy přivoněla, ochutnala jej a porovnávala měkkost. 

Pátý den byly oba chleby ještě k běžnému použití, třeba pro namazání máslem. Po sedmi dnech byly též obě poloviny bochníku stále k jídlu, ani jedna nezplesnivěla (ve chlebovce jsem ale vyměňovala papírovou utěrku, která vždy trochu navlhla). Na topinky, krutony nebo do nádivky by se chléb v obou případech hodil skvěle.

Můj závěr: Obě možnosti jsou výborné, záleží tedy na tom, kolik místa máte v kuchyni. Chléb o něco déle vydrží v lepší kondici ve chlebovce, ale ta zase zabere dost místa.

Hanka testovala: Mikrotenový sáček a utěrka versus mikrotenový sáček

Chléb jsem měla z pekárny Hořovice – kmínový, kupovala jsem polovinu bochníku. 
První den byl chléb měkký s lehce křupavou kůrkou. Zabalila jsem ho do utěrky a mikrotenového sáčku, doma máme kolem 22 °C. Chléb jsem pravidelně vybalovala a nechávala větrat, aby se nezapařil. 
Po dvou dnech byl chléb stále krásně měkký, kůrka již začala ztrácet ze své křupavostli. Po třech dnech byla utěrka lehce navlhlá, u chleba jsem také pozorovala změny. Kůrka byla měkká, střed také, chléb však již nebyl tak krásně voňavý.
Čtvrtý a pátý den byl chleba stále ještě měkký, jen již tolik nepružil. Šestý den se při krájení střídka již trochu drolila, chléb neměl už moc výraznou chuť. Sedmý den byl stále měkký, lépe však chutnal po opečený v toustovači. Kůrka pak byla křupavější a zlepšila se i chuť chleba. 

Devátý den, kdy jsem asi dva dny chleba nekontrolovala, bohužel zplesnivěl, což myslím, že bylo způsobeno i tím, že jsem ho neprovětrala. Kousek chleba jsem pro zkoušku dala ještě do lněného sáčku, ale tam po třech dnech úplně ztvrdnul, takže to doporučuji nejméně. 
Druhý chléb jsem testovala v mikrotenovém sáčku. Jednalo se o kváskový z Globusu. Jeho čtvrtku jsem zabalila do mikrotenu, čtyři dny vydržel měkký, jen na řezu trochu osychal. Po stisknutí stále pružil, chuť byla v pořádku. Chléb chutnal jako čerstvý. Bohužel však pátý den od koupě se na něm objevily malé stopy plísně, takže jsem ho musela vyhodit. 

Můj závěr: U mě jednoznačně zvítězila varianta utěrky a mikrotenového sáčku. Tam totiž chléb vydržel nejdéle, konkrétně týden, aniž by se na něm projevila plíseň. U varianty „mikrotenový sáček“ se plíseň začala objevovat již pátý den. 

Vilém testoval: Bavlněný pytlík versus papírovo-fóliový sáček

Pro svůj test jsem si vybral bavlněný pytlík, který má být podle výrobce dokonalým nástrojem k uchování pečiva v co nejlepší kondici. Jako druhý způsob, jak chléb otestovat, jsem zvolil originální obal, v němž prodejce, konkrétně společnost Košík.cz, pečivo dodává. Jde o papírový sáček s okénkem z takzvané BOPP fólie, což je imitace celofánu.

Podle dřívějších zkušeností s papírovými sáčky, v nichž pečivo rychle tvrdlo, se zdálo, že pomyslný vítěz testu je předem určen. O to větší bylo překvapení, když se postupem času začalo ukazovat, že nic není předem dané. Po rozkrojení kváskového chleba na dvě půlky a jejich umístění do bavlněného a papírovo-fóliového pytlíku jsem nechal dva dny pečivo bez povšimnutí.

Třetí den jsem poprvé vyzkoušel, zda došlo k nějaké změně. Na nákroji byl pochopitelně chléb lehce okoralý, a to v obou případech. Po odříznutí krajíce však byl uvnitř stále krásně měkký a dal by se bez problémů namazat máslem a přidat třeba k míchaným vejcím. 

Pátý den už kůrka působila tvrdším dojmem, ale střídka byla stále měkká. U chleba z papírového sáčku překvapivě více než u toho z bavlněného pytlíku. V tento moment by se chléb ideálně hodil na topinku.

Sedmý den už by se chléb z bavlněného pytlíku dal použít možná na krmení ptactva. Ten z papírovo-fóliového by ovšem stále obstál například při výrobě krutonů do polévky.

Můj závěr: Po týdnu ani jedna polovina kváskového chleba z Košíku ani v náznaku nezačala plesnivět, dokonce ani neztvrdla tak, aby se musela vyhodit do koše. Vítězem testu se nečekaně stal původní obal, tedy sáček, vyrobený z papíru a speciální fólie. Minimálně o den totiž udržel chleba ve stavu, kdy by se ještě dal po tepelné úpravě konzumovat.

Celkové zhodnocení

Sedm variant skladování, sedm různých zkušeností. Pokud máte dostatečně velkou kuchyň a potrpíte si na dobrou chuť pečiva, je zřejmé, že vítězem je chlebovka. Ostatně, v nějakém typu chlebovky se bochníky skladovaly již dříve. 

Pokud nemáte dost místa, jako druhá nejlepší volba se jeví buď sáček wrapáček, anebo klasicky babičkovská metoda, utěrka a mikroten. Utěrku je ovšem nutné denně měnit. Jako použitelný obal se hodí i kombinace papíru a fólie, tedy obal, ve kterém v mnoha obchodech pečivo prodávají. 

Pro zajímavost jsme koupili i chleba balený a krájený. Byť z dobré pekárny, zplesnivěl do tří dnů. Tuhle variantu tedy rozhodně nedoporučujeme. Obecně, ať krájený nebo nekrájený, nikdy nenechávejte chleba jen v igelitu či mikrotenu. 

Něco navíc: Jak vypadlo testování chleba, na to se můžete podívat do naší fotogalerie:

Fotogalerie - Test chleba

Dalších 24 fotek

Ukázat 27 fotografií

Náš tip: Jestli si potrpíte na domácí chléb, zkuste si ho připravit podle našeho videoreceptu: