Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Slavné české kuchařské knihy: Podle Rettigové, Sandtnerky i Kejřové se učily vařit a péct celé generace
Zdroj: Pixabay, ArtsyBee

Přestože v současné době máme k dispozici spoustu možností, jak získávat nové recepty, a to řadu z nich zcela zdarma na internetu, tištěné kuchařské knihy se stále drží na výsluní čtenářského zájmu. A březen coby měsíc knihy je ideální příležitostí si některé z nich připomenout.

Od hliněných destiček po první tištěné sbírky receptů

Zřejmě úplně první „kuchařka“ na světě vznikla před více než čtyřmi tisíci roky a jde o pouhé seznamy ingrediecí bez postupu, které klínovým písmem na hliběné tabulky zaznamenali obyvatelé starověké Mezopotámie

První sbírkou pouze kuchařských receptů je kniha „Küchenmeisterei“, která byla vytištěna v Norimberku koncem 15. století. Autor zůstal anonymní. První (a také anonymní) tištěnou kuchařku u nás s názvem „Kuchařství o rozličných krměch, kterak se užitečně s chutí strojiti mají“ vydal Pavel Severín z Kopí Hory.

Naše Magdalena Dobromila

Přeskočme ale několik století a podívejme se do doby národního obrození, kdy i kuchařské knihy měly vlastenecký podtext. Ostatně zapálenou vlastenkou byla i Magdalena Dobromila Rettigová. „Domácí kuchařka“ byla poprvé vydána roku 1826 nakladatelstvím Jana Hostivíta Pospíšila v Hradci Králové.

Recepty M. D. Rettigové byly z dostupných surovin, relativně jednoduché a nenáročné. Rettigová v knize  tematicky uspořádala více než 700 receptů. Za zmínku stojí, že Rettigová hojně využívala různé čerstvé bylinky a koření a snažila se beze zbytku zužitkovat suroviny a neplýtvat.

Kdo navázal na Rettigovou?

Pozornost si zaslouží Františka Hansgirgová. Na svou dobu poměrně vzdělaná dáma s velkým rozhledem byla známou feministkou a také autorkou kuchařek a knih o tom, jak pečovat o domácnost. Nejznámější je její „Nová česká kuchařka“, která poprvé vyšla v roce 1863 a dočkala se řady dalších vydání.

Zapomenout nesmíme také na Anuši Kejřovou, která počátkem 20. století založila soukromou kuchařskou školu v Hradci Králové. Byla i plodnou spisovatelkou, v roce 1905 vydala knihu „Úsporná kuchařka – Zlatá kniha malé domácnosti“ a populární byly i její „České moučníky“, „Dělnická kuchařka“, či „Česká vegetariánská kuchařka“  nebo „Domácí lékárna“.

Jméno Čeněk Zíbrt tak známé není, šlo o historika a etnografa, přesto je na tomto místě vhodné připomenout si jeho publikaci Staročeské umění kuchařské: S původními obrázky, která vyšla v roce 1927.

Marie Janů-Sandtnerová, které nikdo neřekne jinak než  Sandtnerka“, učila ve 20. a 30. letech na Vyšší dívčí škole ve Vodičkově ulici v Praze. Byla také autorkou řady kuchařek a příruček pro domácnost a propagátorkou zdravé výživy. Nejznámější je „Kniha rozpočtů a kuchařských předpisů: Všem hospodyním k bezpečné přípravě dobrých, chutných a levných pokrmů“, která vyšla v roce 1934.

Všestranný Vilém Vrabec

Jeho příběh by vydal na televizní seriál. Chlapec z chudé rodiny, která si nemohla dovolit zaplatit mu studium, odešel po první světové válce do Berlína. Tam Vilém Vrabec pracoval jako aranžér v lahůdkářství Kempinski.

Po návratu mu dalo příležitost pražské lahůdkářství Lippert. Praha mu ale byla malá a mladý muž se vypravil získávat zkušenosti do světa - často jen za stravu a nocleh pracoval v nejlepších hotelech v Evropě jak pomocný kuchař

V polovině 20. let 20. století nastoupil do slavného karlovarského hotelu Pupp, pak se za prací přesunul do Prahy a do Ostravy, kde vedl úspěšné kurzy vaření. Velký sen se mu splnil v roce 1929, kdy v Praze otevřel první kuchařské učiliště u nás.

Ve 30. letech pak Vilém Vrabec sestavil několik kuchařských knih, z nichž některé byly později přeloženy do několika světových jazyků. První byla „Studená kuchyně“ v roce 1931, populární pak dvoudílná „Teplá kuchyně“ z roku 1936. 

Když bylo učiliště po roce 1948 znárodněné, Vilém Vrabec tam až do svého odchodu do důchodu zůstal jako řadový zaměstnanec a pak se věnoval psaní knih. Nejznámější je jeho „Velká kuchařka“, která vyšla v roce 1968, v několika publikacích uveřejnil i recepty na studené a teplé nápoje.

Vilém Vrabec zemřel v roce 1982, pouhý den potom, co odevzdal rukopis poslední knihy „Jihočeská houbařská kuchařka“.

Náš tip: Pokud teď máte chuť na poctivou českou kuchyni, uvařte si koprovou omáčku podle našeho video receptu.

Zdroje informací:

Magdalena Beranová: Tradiční české kuchařky: jak se vařilo před M.D. Rettigovou

kudyznudy.cz: Slavné české kuchařky aneb začalo to Rettigovou

vilemininozatisi.cz: Historické kuchařky online

cs.wikipedia.org: Vilém Vrabec

Recepty k tomuto článku