Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Pět tradičních velikonočních moučníků: Klasiku v podobě mazance doplní medové jidášky, vajíčka z perníku i boží milosti
Zdroj: Toprecepty, RubyRom

Velikonoce jsou tu co nevidět, je proto nejvyšší čas se na ně pomalu připravit. Na malování vajíček je ještě dost času, můžete si ale aspoň dopředu rozmyslet, jaké moučníky letos naservírujete koledníkům nebo jimi ozdobíte velikonoční tabuli.

Klasické velikonoční moučníky

Velikonoce patří k nejoblíbenějším svátkům v roce a stejně jako s Vánocemi se s nimi pojí mnoho tradičních specialit, jejichž původ sahá do dávných dob a během velikonočních svátků si na nich pochutnávali již naši předkové. Spousta z nich má i nějaký náboženský význam.

Velikonoce jsou ostatně pro křesťany ještě významnější než Vánoce, neboť jsou spojené se vzkříšením Ježíše Krista. Typické moučníky, jako jsou beránek, mazanec, jidáše či boží milosti, by proto na svátečním stole nesměly chybět. A vy si je můžete upéct či usmažit podle našich receptů.  

Mazanec

Zatímco na Vánoce se v každé rodině peče vánočka, k Velikonocům neoodělitelně patří mazanec. Pečivo z podobného těsta, jako je to na vánočku, má dokonce ještě předkřesťanský původ. Jeho tvar kola připomíná slunce a má přivolávat jaro, zajišťovat plodnost a dobrou úrodu.

Z toho důvodu se ze stejného kynutého těsta dělali i ptáčci nebo zajíčci. Křesťanský význam má pak kříž, který se vytvoří nožem či nůžkami na povrchu těsta a má symbolizovat Kristovu oběť. Má však i praktický důvod, neboť jím uniká pára, a předejdete tak prasknutí mazance

Na rozdíl od vánočky se mazanec pekl z mnohem bohatšího těsta, které se zadělávalo smetanou a dávalo se do něho hodně vajec. Mazanec se vždy pekl na Bílou sobotu, aby si jej lidé mohli odnést do kostela nechat posvětit. Takový mazanec měl pak magické schopnosti a zajišťoval zdraví na celý rok. Pokud chcete mít jistotu, že se vám povede, stačí se řídit našimi radami

Beránek

Druhým pečivem, které se peče na Velikonoce ve většině rodin, je beránek. I ten má náboženský význam, neboť představuje Ježíše Krista, který byl obětován jako nevinný beránek. Právě z toho důvodu se musí jíst na Velikonoce něco z jehněte. Původně se jedlo opravdu jehněčí maso, opravdového beránka však ale nahradil ten ze sladkého těsta. I na jehněčím si ovšem dnes ve spoustě rodin pochutnávají.

Oblíbený velikonoční moučník se peče z těsta jako na bábovku. Klasický beránek je tak třený nebo piškotový, existují však i jeho méně obvyklé verze třeba z tvarohového těsta, makový nebo dokonce mrkvový, který se k oslavě jara a Velikonoc také báječně hodí. Vynikajícího mramorovaného beránka si můžete upéct podle receptu slavného cukráře Josefa Maršálka

Jidáše

Dalším tradičním pečivem, které se připravuje rovněž z kynutého těsta jako mazance nebo vánočka, jsou jidáše. Ty jsou na rozdíl od mazance zapletené, obvykle mají tvar pletýnek, točenic nebo různých bochánků ze spletených pramenů. Mají totiž připomínat provaz, na němž se oběsil Jidáš a rovněž jeho zradu. Proto by se správně měly péct na Zelený čtvrtek (nebo den předem na Škaredou středu), kdy se uskutečnila Poslední večeře a Jidáš vydal Ježíše vojákům. 

Jidášky se měly jíst nejlépe potřené medem, aby zajistily zdraví na celý rok. Lidé také věřili, že pojídání jidášků chrání před vosím a včelím píchnutím a hadím uštknutím. Pokud se vám nechce zadělávat víc těst, můžete si jidáše, mazanec a třeba i ptáčky, zajíčky nebo kynutý věnec na vajíčka upéct z univerzálního kynutého těsta

Boží milosti

Toto smažené pečivo si možná spíš spojujete s masopustem, připravovalo se ale i na VelikonoceKřupavá sladkost z jednoduchého nudlového těsta byla považována za lidovou obdobu hostií. Do těsta se pro lepší chuť přidávala smetana (klasická nebo zakysaná), rozválelo se na tenký plát, z něhož se vykrajovaly různé tvary – obvykle obdélníčky, do nichž se vyřízl otvor, a pak se proplétaly.

Někdy se dělaly boží milosti i ve tvaru kytiček. Hotové tvary se smažily na sádle nebo na oleji a nakonec se boží milosti posypaly moučkovým cukrem.  Vznikla tak křehká dobrota, jež se přímo rozplývala na jazyku. A tu si nyní můžete připravit podle receptu v tomto odkazu

Perníčky

Perníčky je cukroví, které si spíš spojujeme s Vánocemi nebo je vnímáme jako suvenýr z pouti. S oblibou se ale pečou i na Velikonoce – jen s tím rozdílem, že se klasické tvary stromečků, hvězdiček nebo zvonečků nahrazují vajíčky, zajíčky či beránky. Velikonočním perníčkům pak sluší zdobení barevnými polevami a třeba taková perníková vajíčka mohou nahradit ta klasická.

Třeba dětské koledníky nadchnou určitě víc. A pokud budete mít dostatek času, můžete si rovnou z perníkového těsta udělat podle našeho návodu vajíčka, která budou vypadat jako opravdové kraslice

Náš tip: Jednodušší mazanec, na jehož přípravu nepotřebujete váhy, ale jen hrníčky, si můžete upéct podle našeho videoreceptu. 

Zdroje informací: 
Jakouběová, V.: V babiččině kuchyni od Tří králů do Vánoc
Deti.vira.cz: Velikonoce

Recepty k tomuto článku

Související obsah

Den francouzské omáčky

Den francouzské omáčky

Traduje se, že francouzských opravdu mateřských omáček je celkem pět. Jsou to bešamel, velouté, espagnole, holandská a rajčatová. Z nich je možné… Číst více