Náš život s celiakií aneb O tom, zda má cenu péct všechno nadvakrát a jak nám chutná bezlepkové pečivo

Lepek z domu

Jak jsem psala již v prvním díle našeho seriálu Máma a bezlepková Áňa, jen co jsem se dozvěděla, že je u Aničky podezření na celiakii, pustila jsem se do generálního úklidu a snažila jsem se do různých sladkých koláčů spotřebovat všechny lepkové mouky, co jsem měla doma nashromážděné, abych si na jejich místo mohla do přihrádka v potravinové skříni pěkně vyskládat ty bezlepkové.

Řídila jsem se tak trochu i radou kamarádky, která má také dceru s celiakií a říkala mi, že po stanovení diagnózy radši všechno vyhodila, aby měla tzv. gluten free domácnost. Pokud má někdo opravdu těžkou nesnášenlivost lepku, může mu totiž ublížit i jeho stopové množství. A protože jsem nevěděla, jak na tom Áňa vlastně je, řekla jsem si, že to udělám podobně. 

Moderní bezlepkové stravování?

Vyřadit z jídelníčku lepek je ostatně v poslední době celkem moderní a pouští se do toho i ti, kteří by nemuseli. On je ale spíš problém, jak se k tomu postavíte. Pokud přestanete jíst pečivo, určitě vám to prospěje, když ho ale nahradíte tím bezlepkovým, moc si nepomůžete, zdravější nebo dietnější totiž není. Jenže dítěti nevysvětlíte, že už by od teď nemělo jíst rohlíky nebo chleba, takže je třeba to klasické nahradit bezlepkovým.

A protože stejně Anička neměla šanci to, co jsem upekla, sníst sama, museli jsme jí trochu pomoci, a tak jsme vlastně tak trochu na bezlepkovou dietu přešli všichni. Samozřejmě ne úplně, v restauraci si třeba manžel knedlíky dával, mladší dcera jí ve školce dál normálně a já stále ujíždím na kváskových chlebech z řemeslných pekařství, ale péct doma jsem začala bezlepkově.

Drahé pečení

Zpočátku jsem zkoušela různé jednodruhové mouky, ale moc se mi s nimi pečení nedařilo, a tak jsem přešla na bezlepkové směsi, s nimiž jsem slavila první bezlepkové pekařské úspěchy v podobě moučníků, které chutnaly všem.

Horší už to bylo s výdaji. Zatímco normální mouku koupíte kilo za 20-30 Kč, ta bezlepková stojí běžně kolem 100 Kč. A to už pak takové pečení pro celou rodinu vyjde poměrně draho.

Když jsem později zjistila, že Áně kontakt s lepkem vlastně nevadí (myšleno, že jí není špatně), přestala jsem se bát kontaminace, koupila jsem domů i normální mouku a občas jsem z ní i něco upekla. Třeba buchty, protože kynuté pečivo se mi stále moc v bezlepkové verzi nedaří. Klasické moučníky (s lepkem) třeba dělám i na školní akce a nebo i mladší dceři na oslavu narozenin, když vím, že tam jiný bezlepkář nebude. 

Bezlepkové

Bezlepkově se vaří už od 19. století, kdy byla objevena celiakie, tedy autoimunitního onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku. V posledních letech nicméně na pultech obchodů přibývá stále více…

Raději jen bezlepkově

Postupně jsem tedy začala uvažovat, že bych pekla nadvakrát. Jenže tady nastal problém. Zatímco na začátku byla Áňa na sebe opatrná a vše si hlídala, najednou začala vzdorovat… a škemrat.

„Nemohla bych si aspoň jedno kousnout do rohlíku?“, „Mamii, proč kupuješ tu bagetu, když si ji nemůžu dát?“ nebo „Já chci taky ty buchtičky, které jsi upekla pro Dorku (ségru)!“

A tak jsem od té myšlenky pomalu upustila a dál peču jen bezlepkově. A když si kupujeme něco lepkového, snažím se to Aničce vynahradit nějakou jinou dobrotou, kterou může, třeba velikonočním makovým beránkem, na který vám v příštím díle seriálu Máma a bezlepková Áňa prozradím recept. 

Náš tip: Pokud také řešíte bezlepkové stravování, vyzkoušejte třeba špenátový quiche podle našeho video receptu.