Co se jedlo na svatbě královny Viktorie? Jehněčí kotlety s lanýžovou omáčkou nebo ryba s omáčkou z humra i pečené sluky

Když všichni muži vymřeli...

Ne že by snad v první polovině 19. století byla britská královská rodina tak moderní a osvícená, aby si na trůn posadila ženu. Viktorie ale byla jedinou legitimní vnučkou krále Jiřího III. a dcera jeho nejmladšího syna Eduarda. Po smrti dědečka, otce i strýců se v pouhých 18 letech v roce 1837 stala britskou královnou.

Pak vyvstala otázka jejího sňatku. Inteligentní dívka s vlastními názory po svatbě moc netoužila, ale zvítězil její pragmatismus. Svobodná žena podle tehdejšího zvyku nemohla žít sama, v případě Viktorie by musela zůstat s matkou, s kterou neměla nejlepší vztah. Ostatně Viktoriina matka (také Viktorie) dceru mj. omezovala v jídle, protože nechtěla, aby budoucí královna měla zbytečná kila navíc.

Láska na první pohled

„Bála jsem se myšlenky na svatbu,“ napsala královna Viktorie před zasnoubením se svým bratrancem princem Albertem Sasko-Kobursko-Gothajským. Do stejně starého (tedy spíš stejně mladého) Alberta se Viktorie zamilovala na první pohled.

„Cítit, že jsem milována takovým  andělem, jakým je Albert, bylo  příliš velké potěšení, než abych to dokázala popsat!“ nechala se slyšet.

Po zasnoubení se na svatbu dlouho nečekalo, ačkoli rozhodnutí královny provdat se za docela chudého mladíka se britské šlechtě ani veřejnosti moc nezamlouvalo.

Pečené sluky a dušená kambala

Devatenáctiletí snoubenci uzavřeli sňatek v únoru 1840 a užili si opuletní svatební hostinu, která měla 11 chodů. Viktorii tak konečně nikdo neomezoval v tom, co a kolik bude jíst. Královští manželé a svatebčané mohli ochutnat například dušenou kambalu (jemná a šťavnatá platýzovitá ryba) s humří omáčkou, z ryb se podával také mořský jazyk. Lahůdkou určitě byly pečené sluky či jehněčí kotletky s lanýžovou omáčkou.

„Obyčejná“ drůbež a více než stokilový dort

Z těch trochu „obyčejnějších“ pokrmů se servírovali pečení bažanti, králíci, kachny a krůty, drůbež se nabízela také studená ve formě jemných řezů stejně jako hovězí pečeně nebo uzený hovězí jazyk. Nechyběly ani slané koláče s mletým masem či s kousky pečených holoubat.

Jak zcela trefně poznamenala současná historička a moderátorka Lucy Worce: „V roce 1840 nebyl Buckinghamský palác místem, kde by se dalo být vegetariánem.“

Kromě různých dezertů a ovoce byla hostina zakončena obrovským, a to více než dvoumetrovým dortem, který údajně vážil 135 kilogramů. Kousek dortu pak dostávali hosté jako výslužku.

Celoživotní záliba v jídle a zajídání smutku

Velkolepá svatba ukázala vztah mladého královského páru k jídlu. Postavou i na tehdejší dobu malá Viktorie (měřila 150 cm) spořádala neuvěřitelníé množství jídla. A v tom jí úspěšně sekundoval její manžel Albert. 

Pečené kuře nebo vepřové kotletky k snídani byly pro celou rodinu (měli celkem devět dětí) naprosto běžné. I po takhle vydatné snídani neměli problém si v poledne dát oběd o osmi či deseti chodech a večer pak stejně bohatou večeři. A to nesmíme zapomenout na tradiční odpolední čaj servírovaný se šlehačkovými zákusky.

Když v roce 1861 náhle zemřel Albert, Viktorie se oblékla do černé barvy a nesundala ji dalších 40 let, tedy až do své smrti. Smutek a žal ze ztráty milovaného muže doslova zajídala, což bylo znát i na její postavě.

Náš tip: K tradičnímu čaji o páté si královna Viktorie ráda dávala kousek dortu. Určitě by jí chutnal i nadýchaný šlehačkový Harlekýn podle našeho videoreceptu:

Zdroje informací:

cbc.ca: Royal appetites: A regal round-up of monarchs' favourite food

food24.com: Royal wedding menus through the ages

sbs.com.au: From 135-kilo cakes to a breakfast tax: How the British royals entice their wedding guests