Gastro glosa: Stane se návrat „Ano, šéfe!“ propadákem nebo úspěchem? Zdeněk Pohlreich to bude mít složitější než dřív
9. 4. 2024 Rozhovory a reportáže
Zdeněk Pohlreich se brzy vrátí ve své nejznámější televizní roli. Opět bude jako „Šéf“ brázdit Českou republiku a hodnotit kvalitu restaurací, které si troufnou ho pozvat, aby zhodnotil, jak dobře fungují. I když se ještě ani nevybraly podniky, v nichž se bude natáčet, už se ozývají hlasy, že půjde o podprůměr a Pohlreicha už je moc. Podívejme se na to z druhé strany.
Nečekejme, co bývávalo
Nejznámější šéfkuchař v naší zemi už zdaleka není brát tak nekriticky, jako když se začal objevovat na televizních obrazovkách. Tehdy se divákům „Ano, šéfe!“ líbila jeho prostořekost, těšili se, komu zase vynadá za nepořádek v kuchyni nebo používání práškových dochucovadel či kečupu. To se ovšem psal rok 2009 a formát, který v Británii představil slavný Gordon Ramsay pět let předtím, byl, stejně jako Pohlreich, zjevením.
Mimo branži téměř neznámý kuchař ukazoval nešvary českého pohostinství, na které jsme sice dlouhá léta nadávali, ale zároveň jsme je tiše respektovali. Přinejmenším tím, že jsme jako zákazníci moc nevyžadovali lepší služby, než které nám byly nabízeny.
Během natáčení sedmi sérií „Ano, šéfe!“ se ovšem leccos změnilo. S pořadem, jeho moderátorem i českou gastronomií.
Mohlo by vás zajímat
Zmrtvýchvstání pořadu?
Ať si říká kdo chce, co chce, Zdeněk Pohlreich dokázal změnit v našem pohostinství víc věcí než kdokoliv jiný. A to pouze tím, že svéráznou formou, někdy milejší, jindy zase drsnější, vysvětloval majitelům restaurací, jak mají dělat svou práci.
Někteří se jeho rad drželi a v současnosti mají perfektně fungující podniky, které vydělávají i mimo sezónu, jiní měli „šéfovy“ rady za hlouposti a dnes třeba v gastronomii ani nepůsobí.
A teď, po šesti letech pauzy, se Pohlreich bude vracet do své osvědčené role, ale tentokrát to zdaleka není pouze s potleskem na otevřené scéně.
Dokonce se objevují hlasy, sílící především díky sociálním sítím, že je zbytečné, aby se pořad znovu natáčel, někteří „komentátoři“ již před první klapkou vědí, že půjde o nepovedený projekt a jiní dokonce odmítají, aby se Pohlreich objevil v dalším pořadu, protože „už je ho moc“.
Válka proti blafům pokračovat má
Zde je třeba se na věc podívat z několika směrů. Prvotně si každý musí uvědomit, že, když pomineme soutěž Peče celá země, úspěšnější pořad, týkající se gastronomie, u nás na žádné televizi asi nikdy nevznikl a sotva vznikne.
I když jde o převzatý formát, perfektně trefil střed zájmu českého diváka, protože se týká i jeho. Každého, kdo si zajde dát svíčkovou do hospody, všech, kteří si rádi zajdou na dobrý steak nebo i klasickou zelňačku. Proč by tedy neměla osmá řada vzniknout? To už máme všechny restaurace, jak se dnes říká „v topu“? Zdaleka ne.
Navíc, dokáže některý z českých šéfkuchařů upoutat takovou pozornost jako právě Zdeněk Pohlreich? Taky ne. Jsou jména, která se postupně přibližují, ale na dosah zatím není nikdo.
Jistě, je to i tím, že „Šéf“ skvěle zvládá svůj marketing, umí se prodat, ví, jak upoutat pozornost. A právě i to může být důvodem, proč se již nyní objevují kritické hlasy, kterým vadí něco, co ještě vůbec nevzniklo. Je tam kousek závisti, nepřejícnosti i naštvání z úspěchu.
Kritizujme až výsledek
U filmů platí klasické klišé, že druhý díl je vždycky horší než ten první. Samozřejmě existují výjimky. U seriálů to zase bývá naopak a postupem času jednotlivé řady překonávají ty předešlé. V případě „Ano, šéfe!“ se dá říct, že tohle měřítko nejde použít. Zde je totiž každá série odlišná.
Je to tím, že se většina podniků viditelně zlepšila, takže těžko najdeme v kuchyni pneumatiky nebo špatně skladované potraviny. Je to i tím, že se změnil přístup Zdeňka Pohlreicha a tvůrců, kteří místo konfliktů začali hledat příběh a často vznikly díly, po nichž měl divák pocit, že danou restauraci rozhodně musí navštívit a provozovatelům aspoň na dálku fandil.
Není tedy důvod dopředu říkat, že tentokrát to rovnou bude špatné. A že je Pohlreicha všude hodně? Jistě a je to dobře, stejně jako třeba v případě Josefa Maršálka.
Pokud člověk ovládá svůj obor na tak vysoké úrovni jako tito dva pánové, je dobře jim dávat prostor, aby své umění předváděli i ostatním. Můžeme se od nich naučit spoustu věcí.
A kdyby ne, rozhodně se u nových dílů „Ano, šéfe!“ zasmějeme, což v dnešní době není zas tak málo. Navíc, na televizním ovladači existuje „kouzelné“ tlačítko, které každého během vteřiny přesune na jiný televizní program.
Něco navíc: Pokud si rádi připomenete předchozí série „Ano šéfe!“, máme pro vás zajímavou galerii:
Náš tip: Myslíte, že se v nových dílech setkáme s „šéfovým“ neoblíbeným katovým šlehem? Vy si ho můžete připravit podle našeho videoreceptu:
Témata
Recepty k tomuto článku
Mohlo by vás zajímat
Přečtěte si Zobrazit více
Na Vánoce patří vaječňák: Nejlepší je z kvalitního rumu a smetany. Pravá vanilka z něj udělá delikatesu
Jak připravit gnocchi. Bramborové italské nočky jsou jemné, chutné a rychle uvařené. Poradíme nejlepší recepty
Elon Musk: Nejbohatší muž planety se cpe každý den koblihami, musí mít sushi a „litry“ kávy z vlastní pražírny
Přečtěte si Zobrazit více
Jídelníček z filmu Pelíšky: K snídani čaj a loupáček, na večeři rajská nebo knedlíky s vajíčkem a okurka
Panna cotta z kokosového mléka podle Josefa Maršálka: Slavný cukrář poradí, co udělat, aby krásně ztuhla
Pohlreichova svíčková: Zkusili jsme, jak chutná oblíbená omáčka v Café Imperial a jaké zvláštnosti si na hosty „Šéf“ připravil