Retro okénko: Jak se pila káva za socialismu? Českého „turka“ z kávové směsi Standard za 8 Kčs měli rádi skoro všichni

Káva pro chvíle pohody

„Nemáte někdo chuť na dobrou brazilskou kávu?“ je okřídlená věta z filmu Kulový blesk. Dnes sice na tehdejšího turka někteří koukají skrz prsty, v minulosti byl ale téměř luxusním nápojem, který se servíroval vzácným návštěvám a posedět si u šálku kávy představovalo výjimečné chvíle pohody a relaxu. Dokonce se vyhlašovaly i soutěže o nejlepší snímek, který měl vyjádřit „Pohodu při šálku kávy“. 

Vzácný nápoj

Káva se stala nedostupným zbožím během druhé světové války a různé kávové náhražky, jako byla třeba Melta nebo Vitakáva, se často popíjely místo ní ještě dlouho po jejím skončení. Pravá káva pak byla vnímána trochu jako vzácnost.

Situace se začala zlepšovat až v šedesátých letech, kdy se začalo opět o trochu víc chodit do kaváren, i když se u jednoho šálku mnohdy vysedávalo až několik hodin. Spotřeba kávy se zvýšila až v sedmdesátých letech a pak hlavně v osmdesátých. 

Slavná Standard směs

Sehnat kávu nebylo tak jednoduché a rozhodně nebylo možné vybírat z přehršle značek jako nyní. Distribuci a pražení kávy měl v dobách socialismu na starosti národní podnik Balírny obchodu.

Zelená zrnka k nám dovážel podnik Koospol a káva se pak pražila v sedmi pražírnách rozmístěných po celé republice. Při zmínce o kávě si snad každý pamětník vybaví kávu v bílých sáčcích s černým vzorem kávových zrn, která se dodnes prodává pod názvem Standard.

Nejlepší levná káva

Původně se tato káva jmenovala Výběrová směs a šlo o směs tři druhů brazilských káv. Nešlo tedy o nic nekvalitního, směs obsahovala dokonce 95 % arabiky. Říkalo se, že to byla nejlepší nejlevnější káva vůbec a prodávala se buď namletá nebo ve formě celých zrn. Ta jste si ale mohli v „sámošce“ rovnou namlít na mlýncích za pokladnami.

Vůně kávy se pak linula celým obchodem a pro některé je dodnes symbolem tehdejších samoobsluh. O kolik tehdy káva stála? Malý sáček o váze 50 g jste koupili nejprve za 8 Kčs, v roce 1982 se cena zvýšila na 12 Kčs.

Malé balení bylo na místě. Doporučovalo se totiž nekupovat si větší množství, neboť aroma kávy rychle vyprchávalo. Namletá káva se pak měla spotřebovat do dvou dnů. Samozřejmě existovaly i lepší kávy, třeba 100% arabica Extra Speciál, dále Primátor, Fénix nebo třeba Columbia. 

Když káva, tak turek

V sedmdesátých letech se k nám pomalu začalo propašovávat espresso, turek ale stále vedl. I když turecká nebo spíš arabská káva ve skutečnosti rovněž existuje, český „turek“ takový, jaký se dělá u nás, je výjimečným nápojem, který nemá ve světě obdoby.

Podobně kávu dělají už jen na Slovensku a v Polsku. Není tedy nijak překvapivé, že turek přežil i boom všech kávových specialit a u mnohých lidí vede dodnes. Ostatně jde i o pořádný „lomcovák“, který si někteří neváhali ještě vylepšit kapičkou něčeho ostřejšího, třeba rumem.  

Jak připravit o trochu lepšího turka?

Pokud se vám po pravém českém turkovi zastesklo, můžete si trochu zavzpomínat a připravit si ho i nyní. Jak na to? 

Do silnostěnné sklenice nasypejte cca 7 g mleté kávy. Vodu přiveďte k varu, nechte ji chvíli odstát a pak ještě vroucí vodou (o teplotě cca 95 °C) postupně zalévejte kávu. Nalévání provádějte krouživým pohybem. Asi ve třetině šálku krátce zastavte a pak pokračuje dál. Pak zastavte ještě jednou a šálek dolijte po okraj. Kávu nechte chvíli louhovat asi tak dlouho, aby teplota klesla přibližně na 70 °C. Pak už jen stačí si vychutnat svou retro chvíli pohody. 

Náš tip: Pokud je káva vaším oblíbeným nápojem, můžete si je v létě vychutnat v ledové podobě podle našeho video receptu.