Co jedli vojáci v Normandii? Konzervy i nápoje v prášku nebo čokoládové tyčinky s povlakem proti jedovatým plynům
4. 6. 2024 Historie a zajímavosti
Úterý 6. června 1944 můžeme označit jako počátek konce 2. světové války a postupného osvobozování Evropy od fašistické nadvlády. Ten den začala invaze západních spojenců v Normandii. Pod velením amerického generála Eisenhowera se na pobřeží Normandie postupně vylodilo více než 150 000 vojáků. A ti mj. museli být dobře zásobeni jídlem.
Dokonale zorganizovaná strategická operace
Vylodění v Normandii bylo největší vyloďovací operací v dosavadních dějinách a zásadně přispělo k osvobození Evropy. V noci před vyloděním byly v Normandii shozeny tři výsadkové divize. V půl sedmé ráno jako první vstoupili na francouzskou půdu Američané. O hodinu později se začali vyloďovat Britové.
Dodnes fascinuje dokonalé zorganizování celé této akce. Kromě plánů vojenských operací včetně dostatku zbraní a munice bylo potřeba zajistit i plynulé zásobování jídlem.
Mohlo by vás zajímat
Francie byla spíží Německa
Francie kapitulovala v červnu 1940, devět měsíců po vyhlášení války. Ve Francii bylo stejně jako v ostatních okupovaných státech omezeno zásobování potravinami a dalšími základními potřebami. Němečtí okupanti totiž velké množství potravin rekvírovali, tedy z moci úřední zabírali a posílali svým vojákům na frontu.
Úrodná zemědělská a vinařská velmoc se doslova stala spíží Velkoněmecké říše. Zhruba 15 až 20 procent zemědělské produkce skončilo v Německu.
Mohlo by vás zajímat
Všudypřítomný hlad
Od srpna 1940 mohli obyvatelé Francie nakupovat pouze s přídělovými lístky. Dovoz ovoce, kávy či koření z kolonií byl zastaven. V roce 1942 navíc krutý mráz poničil úrodu.
Nedostatek benzínu a nafty i bombardování železničních a silničních mostů často znemožňovaly přepravu potravin mezi jednotlivými francouzskými regiony. Balkóny ve velkých městech „zdobily“ králíkárny a kurníky, v květináčích místo okrasných muškátů rostla mrkev nebo pórek.
Mohlo by vás zajímat
Jídlo na tři dny
Bylo jasné, že vojáci západních spojeneckých armád se s jídlem musí spoléhat jen sami na sebe. Asi nepřekvapí, že především Američané měli systém zásobování vojáků důkladně promyšlený.
Při vylodění s sebou vojáci měli příděl jídla na tři dny. Šlo o lehké potraviny, které nezabraly moc místa, přitom musely poskytovat dostatečnou výživu. Byly konzervované nebo balené v tyčinkách a sušené. A co to bylo?
Mohlo by vás zajímat
Malé konzervy i bujón v prášku
Mladí muži měli na jeden den obvykle masovou konzervu, arašídovou tyčinku, bujón v prášku, nápoj v prášku, žvýkačky a samozřejmě i cigarety. Kromě této pravidelné stravy byli vojáci vybaveni ještě tzv. nouzovým přídělem pro přežití.
Tento pokrm měl rychle doplnit energii po vyčerpávajícím boji. Šlo o vysoce enegetické a kalorické čokoládové tyčinky, jejichž receptura se během válečných let vyvíjela.
Mohlo by vás zajímat
Čokoládové tyčinky, které dodávaly sílu
Výrobcem byla společnost Hershey, která v polovině 40. let produkovala až 24 milionů těchto tyčinek týdně (!) a distribuovala je spojeneckým jednotkám po celém světě. Každá tyčinka byla ve speciálním celofánovém obalu s povlakem proti jedovatým plynům (to byl např. yperit).
Ačkoli mnoho vojáků kritizovalo často údajně nechutná jídla, tyto příděly udržely armádu dostatečně silnou na to, aby vyhrála bitvu v Normandii a zvítězila proti Německu a jeho spojencům.
Náš tip: Vojáci, kteří bojovali v Normandii, si určitě představovali místo nafasovaných tyčinek nějaké jiné pochoutky, možná typicky americké brownies, jaké si můžete připravit podle našeho video receptu.
Zdroje informací:
vhu.cz: Vylodění Spojenců v Normandii 6. června 1944
chroniques-seconde-guerre-mondiale.blog4ever.com: La cuisine sous l’occupation
delish.com: D-Day Army Rations: How the Troops Kept Their Strength
Témata
Recepty k tomuto článku
Mohlo by vás zajímat
Přečtěte si Zobrazit více
Za války byly potraviny na příděl: Půl kila masa na osobu na týden a černý obchod s předraženými cenami
Co je lyofilizované ovoce? Toto ovoce sušené mrazem je křupavé a lehké jak pírko
Jarní jídelníček 50. let v Československu: Stará slepice, převařené mléko a saláty, které se nedoporučovalo mýt v potoce
Přečtěte si Zobrazit více
Prezident Edvard Beneš se stravoval skromně. Stačily mu brambory s máslem a miloval bramboračku s houbami
Nechtěnými „hity“ jídelníčku během první světové války byly tuřín, krmná řepa a polévka z vrány, chleba byl na příděl
Co se jedlo za války: Recepty na vánočku bez vajec, med z margarínu nebo krém skoro z ničeho můžete zkusit i dnes