Franz Kafka byl vegetarián, miloval čočku nakyselo a zelenou špaldu. Každé sousto dvaatřicetkrát žvýkal a zemřel hlady

Kafku zajímalo jen psaní

Franz Kafka (1883-1924) se narodil do bohaté pražské židovské rodiny. Měl ještě pět mladších sourozenců, z nichž se dospělého věku dožily tři sestry. Ačkoli Kafka vystudoval práva na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě, kde získal i doktorát, po několikaměsíčním zaměstnání v pražské pobočce pojišťovny Generali nastoupil jako úředník Dělnické úrazové pojišťovny. Jeho jediným zájmem ale byla literatura. Ve volném čase psal a povídky publikoval v německých časopisech.

Každé sousto dlouho žvýkal

Franz Kafka nejedl maso, nepil kávu ani čaj, nekouřil a alkoholu se vyhýbal. Rád sportoval a byl vyznavačem otužování. Přesto byl od dětství často nemocný, trpěl  chronickými zažívacími potížemi, spekuluje se i o možné anorexii. Jeho odpovědí na zdravotní problémy bylo rozhodnutí stát se vegetariánem

Přijal také názory amerického dietologa Horace Fletchera, který lidem radil, aby žvýkali každé sousto jídla aspoň dvatřicetkrát!

Drážďanské sanatorium

V rozhodnutí dodržovat vegetariánskou stravu Kafku utvrdil pobyt v drážďanském sanatoriu „Weißer Hirsch“. Tam roku 1903 strávil dva týdny, které zásadně ovlivnily jeho životní styl.

Zakladatel sanatoria doktor Heinrich Lahmann se podílel na sestavení jídelníčku pro lázeňské hosty. Doporučoval vyhýbat se masu a každý pokrm připravovat co nejšetrněji, aby pokud možno v něm zůstaly důležité vitamíny a minerály. 

Klienti velkou část dne pobývali v tzv. vzduchových chatách, kde byli chráněni před větrem, ale skoro pořád byla otevřena okna, aby dovnitř proudil čerstvý vzduch a dostatek světla. 

Čočka nakyselo a zelená špalda

To vše se Franzi Kafkovi zalíbilo a podobná pravidla začal dodržovat. Kafkovi tak například k nevoli otce rodiny Hermanna Kafky byli při přípravě jídel nuceni brát ohled na nejstaršího (a stále churavějícícho) potomka. Zatímco jeho otec si rád dopřával maso a uzeniny, Franz jedl především čočku nakyselo, vegetariánské ragú a rýžové kaše. V oblibě měl také pokrmy ze zelené špaldy.

Tyto stravovací návyky způsobily, že mladý muž byl doslova „kost a kůže“. S ironií sobě vlastní v roce 1912 řekl, že „...je nejtenčím člověkem, jakého kdy poznal“.

Dostala ho tuberkolóza

Přes nepochybně zdravý styl života Kafka dál bojoval s různými nemocemi. Fatální se pro něj stala tuberkulóza. Ta mu byla diagnostikována v roce 1917 a rok poté onemocněl španělskou chřipkou, která jeho stav výrazně zhoršila. Statečně s nemocí bojoval téměř sedm let. 

Dokonce se na radu lékařů vzdal i vegetariánství a v omezené míře jedl maso. Mnoho času trávil v různých léčebných ústavech. Když se nemoc prudce zhoršila, odešel v roce 1922 z práce. Tuberkulóza mu napadla hrtan a Kafka čím dál hůř polykal. Zemřel de facto hlady v náručí své milenky Dory Diamantové 3. června 1924 v rakouském sanatoriu Kierling.

Tragický osud měla celá Kafkova rodina. Jeho sestry ve čtyřicátých letech skončily v koncentračních táborech a z mnoha příbuzných se konce války dožily jen dvě jeho neteře.

Edit: V první verzi článku jsme pod text umístili video s receptem, což mohlo být vnímáno, vzhledem k závěru textu, jako necitlivé. Tímto se omlouváme a video jsme odstranili.

Zdroje informací: 

prague.eu: Franz Kafka

thecollector.com: Franz Kafka: 10 Facts On The Great Novelist

tartuffel.de: Kafka kulinarisch

swr.de: Franz Kafka und das Essen: Ein Hungerkünstler?