Co se jedlo na Starém bělidle? Babička Boženy Němcové měla k snídani kyselo, k obědu brambory, maso bylo jen v neděli

Babička aneb Jak se žilo v první polovině 19. století

Babička je snad už od první republiky povinnou četbou na základních školách. Možná je ale lepší k se Babičce „pročíst“ mnohem později – anebo se k ní vrátit jako k nedocenitelnému zdroji historických a národopisných informací.

Ostatně podtitul Obrazy venkovského života naznačuje, že spisovatelka přináší ucelený pohled na život obyčejné venkovské rodiny počátku 19. století i na život místní ratibořické šlechty.

Co roste u domu a co běhá po dvoře

Obecně můžeme konstatovat, že snědlo se to, co vyrostlo na poli nebo na zahrádce, či to, co pobíhalo po dvoře a bydlelo v chlívku. Dá se říct, že na venkově se tehdy v kuchyni používaly základní suroviny, které se využívají dodnes. Vzhledem k tomu, že pocházely z pouze z domácích zdrojů, chemie v potravinářství ještě nebyla, šlo o kvalitní bio potraviny. 

Peklo se často z tmavé mouky, z knihy Babičky víme, že Magdalena Novotná, jak se babička Boženy Němcové jmenovala, používala někdy i mouku bílou.

K snídani kyselo

„Jsem od malička naučena snídat polívku, nejvíc kyselo,“ vysvětlovala babička paní kněžně, když byla pozvána do ratibořského zámku na snídani a kněžna jí nabízela kakao a kávu. A vysvětlila jí, že pochází z chudého krkonošského kraje, kde se většinou jedly brambory, již zmíněné kyselo, hrách a ovesný chleba. 

Rodina Barunky Panklové sice nepatřila k těm bohatým, ale nebyli ani chudí a hlady netrpěli. Podle knihy se Magdalena Novotná starala o zahrádku, kde rostla zelenina a ovocné stromy. Ovoce, tedy jablka, hrušky, švestky, se sušilo ve velké sušírně, aby se mohlo využít během zimy do sladkých kaší nebo jako pochoutka pro děti.

Maso z vlastních zdrojů

Maso bylo většinou jen v neděli. U Panklů bylo z vlastních zdrojů, protože babička chovala mj. králíky, kachny, husy a slepice, od kterých měla i vajíčka. V chlívku chrochtala prasátka a a bučela kráva. Rodina měla čerstvé mléko, babička vyráběla vlastní tvaroh a stloukala máslo.

Kuřata se tehdy na venkově nejedla, protože to byla škoda. Vždyť z kuřete vyrostl kohout nebo slepice, která dávala vajíčka. Teprve když slepice přestala snášet, byla určena ke konzumaci. Uvařila se z ní silná polévka a maso se použilo do omáček.

Do školy chleba a nůž

Dětem do školy připravovala babička svačinu. Každé z dětí dostalo velký krajíc chleba, v němž byla jamka, do které babička dala kousek másla a to pak přikryla vydlabanou střídkou. K tomu dostaly děti pár kousků sušeného ovoce. V mošničce pak ještě každý měl svůj vlastní malý nožík, aby si mohl ukrajovat chleba.

Magdalena Novotná sice byla babičkou slavné spisovatelky, ale vykreslení jejího života ve známém románu neodpovídá skutečným reáliím. Božena Němcová ji vylíčila jako dokonalou hospodyňku s dobrým srdcem, která nedělala chyby a kterou měli všichni rádi. 

Tahle pohádka, kde dobro vítězí na zlem, přesto patří k pokladům literatury i proto, že poskytuje mnoho informací o tehdejším způsobu života.

Náš tip: Pokud si chcete připravit jednoduché jídlo podobné tomu na Starém bělidle, můžete zkusit třeba pečené brambory podle našeho video receptu.

Zdroje informací:
Božena Němcová, Babička, Svoboda 1987
flowee.cz: Jak se jedlo v 19. století? Za biopotraviny si nemuseli připlácet a zelenina byla součástí každého jídla