Kněžna Ludmila měla na talíři rožněné maso, různé kaše, ale i dnes neznámé druhy zeleniny a sladkosti bez cukru

Historická fakta o kněžně Ludmile

Kněžna Ludmila žila v druhé polovině 9. a první třetině 10. století (cca 860 – 921). Svatba s historicky prvním doloženým Přemyslovcem knížetem Bořivojem I. byla výsledkem tehdejší mocenské sňatkové politiky. Mladé nevěstě zřejmě ještě nebylo ani 15 let. 

Když se v roce 882 Bořivoj I. nechal na Moravě pokřtít přímo od slovanského věrozvěsta Metoděje, Přemyslovci získali politickou nadvládu nad ostatními kmenovými knížaty. Křest pochopitelně musela přijmout i Ludmila. 

Život na přelomu 9. a 10. století

O tom, jak žil tento knížecí pár Přemyslovců, toho zase až tolik nevíme. Ačkoli se na přelomu 9. a 10. století již budoval Pražský hrad, důležitá byla i další hradiště, která měla strategická umístění. Mezi ně patřil také Levý Hradec poblíž dnešních Roztok u Prahy, kde pobývalo několik generací prvních Přemyslovců.

Levý Hradec byl po většinu času domovem Ludmily a Bořivoje. Ti rozhodně netrpěli nouzí, o jejich blaho se staral velký počet sloužících. Základ jídelníčku tvořily kaše z hrachu a krup, ze zeleniny se konzumovalo hlavně zelí a červená řepa. Jedlo se určitě bohatě a v souladu se zvyklostmi nejvznešenějších vrstev.

Hojně zastoupeny byly pokrmy z masa, zvláště zvěřiny, hovězího a drůbeže, nechyběly ryby. Mnoho masitých jídel se podávalo se sladkými omáčkami z ovoce.

Masa měla knížecí rodina dost

Středověká strava byla o kaši, zelenině a masu. A také o tom, co zrovna bylo k dispozici. Knížecí rodina měla samozřejmě maso. To bylo buď ulovené nebo pěstované za účelem porážky. Šlo o prasata, kozy, krávy či husy, kachny a slepice. Běžné byly také různé druhy říčních ryb.

Maso i ryby se nejčastěji rožnily. Na Levém Hradci si mohli dovolit na přípravu jídla závěsné kotle nad ohništěm, kde se vařilo maso i různé kaše. 

Hlavní roli hrály sezónní potraviny

Na knížecím stole byly také různé sýry. Ke kaším a plackám se hojně jedla zelenina. Samozřejmě ale v sezóně. Nejrozšířenější bylo pěstování pastináku, mrkve, petržele, ale i dnes druhy téměř neznámé – rapontika, sevlák (potočnice). Důležitou potravou byly jedlé řepy – tuřín a vodnice. 

Nechyběly polévky a chléb, který se v našich krajích běžně pekl už od dob prvních Přemyslovců.

Sladké pečivo bez cukru

Občas se peklo sladké pečivo. Bylo bez cukru, neboť ten ještě nebyl rozšířen. Sladkosti se dosahovalo především tučným sladkým mlékem, ovocem, medem nebo kombinací všeho. 

Kněžna Ludmila, která byla svatořečena ve 12. století, tedy více než dvě století po své smrti, byla uškrcena na pokyn snachy Drahomíry. Na tehdejší dobu se ale dožila vysokého věku, více než 60 let.

Zdroje informací:

magazinuni.cz: Magdalena Beranová – naši Slované byli jedlíci kaší

koukalici.cz: Strava našich předků

reflex.cz: Svatá Ludmila: V počátcích Přemyslovců významně ovlivňovala Čechy. Proto zřejmě byla zavražděna

ustavprava.cz: Jak se jedlo v pravěku a ve středověku