Husitský vojevůdce Jan Žižka jedl během vojenského tažení hlavně sušené maso s tvrdým chlebem, zapíjel to pivem

Kdo byl husitský hejtman Jan Žižka?

Kontroverzní pověst husitským bojovníkům přinesla jejich krutost a ničení všeho, co jim přišlo do cesty. Z dnešního pohledu můžeme říci, že šlo o dokonale zorganizované a jednotné oddíly fanatiků, kteří s mečem v ruce šířili svou ideologii. Jejich hodnocení ale nechme odborníkům a podívejme se na jejich nejznámějšího vojevůdce Jana Žižku.

Jan Žižka se narodil kolem roku 1360 v Trocnově u Českých Budějovic. Nějakou dobu zřejmě sloužil u dvora Karla IV. a svou vojenskou „kariéru“ začal ve skupině zbojníků. Následovala žoldnéřská služba pro polského krále. Kdy a proč ho zaujalo myšlení Jana Husa, není zcela zřejmé. Je ale jasné, že vojenské zkušenosti a přirozená autorita ho vynesly do role nejslavnějšího a nejúspěšnějího husitského vojevůdce.

Co jedl Jan Žižka jako mladý muž?

Podle kronikáře Enea Silvia Piccolominiho Jan Žižka byl chudý, ale coby mladík ve službě na dvoře císaře a krále Karla IV. byl prý dobře živený. Těžko měl na talíři stejné vybrané lahůdky jako císař a jeho rodina, přesto se měl lépe než většina poddaných.

Jejích jídelníček byl ve srovnání s běžným obyvatelstvem bohatý. Zatímco šlechta už tehdy preferovala bílý chléb, dvořané se museli spokojit s tím tmavším a hrubším (a podle dnešních měřítek tedy zdravějším). Často měli k jídlu luštěninové nebo obilné kaše omaštěné sádlem, někdy husté polévky, které připomínaly řidší kaši.

Maso dostávali levnější než to, na kterém si pochutnávala rodina panovníka. Sice žádná zvěřina, ale vepřové a hovězí. To se podávalo vařené nebo dušené. Nejčastěji konzumovanými rybami byli kapři a štiky.

Zásobování na vojenském tažení 

V pozdějších letech během husitských válek se jídelníček Jana Žižky musel změnit a podřídit vojenským pravidlům. Husitská vojska byla dobře organizovaná, nepřekvapí tedy, že vcelku bez problémů fungovalo i stravování.

Mobilní polní kuchyně získávaly zásoby většinou z okolních měst či vesnic. A nedělejme si iluze, co vojáci potřebovali, to si jednoduše ukradli.

Na prvním místě všechno sušené

Strava ale musela být trvanlivá. Husitští vojáci měli neustále k dispozici chléb, často sušený. K němu si mohli dát trvanlivé sýry nebo tvaroh. Maso bylo většinou solené a sušené, oblíbené bylo i poměrně trvanlivé uzené maso či špek nebo slanina. Solené a sušené byly i ryby. 

Když se vojsko někde utábořilo, v polní kuchyni se připravovaly kaše, polévky a dušené maso. Pokud to bylo možné, jídlo se zapíjelo pivem, protože voda mohla být znečištěná. Zažívací potíže se řešily bylinnými čaji.

Jan Žižka zemřel roku 1424 během obléhání hradu u Přibyslavi. Kupodivu nepřišel o život v boji, ale podlehl blíže nespecifikovanému „hlíznatému“ onemocnění. Mluví se o otravě arsenikem, ale archeologické nálezy jeho pozůstatků odpovídají úmrtí na otravu krve, tedy celkovou sepsi. 

Zdroje informací:

kniha Vlastimil Vondruška: Život ve staletích. 14. století

koukalici.cz: Karel VI.

stoplusjednicka.cz: Smrt jednookého vojevůdce: Mohl být Jan Žižka z Trocnova otráven?

vojsko.net: Hlad a hojnost – dějiny stravování v Evropě