Mayové měli na talíři opice, psy či jaguáry, byli ale i zdatní včelaři. Med získávali od speciálního druhu včel bez žihadel

Dobyvatele zaujal mayský jídelníček

Domovem indiánského kmene Mayů byl úrodný Yucatánský poloostrov na jihovýchodě dnešního Mexika. Za vrchol mayské kultury označují historikové 9. století. Ani v době největšího rozmachu však Mayové nedokázali vytvořit jednotnou říši, šlo vlastně o řadu městských státečků.

Když se na jihu Ameriky objevili španělští kolonizátoři, zaujala je mj. i skladba místního jídelníčku, kde dominovaly fazole, různé druhy tykví a samozřejmě kukuřice.

Široká paleta potravin

Mayové byli nesmírně zdatní zemědělci, navíc všude kolem byla úrodná půda. Španělé také s údivem zjistili, že tito domorodí obyvatelé připravovali a konzumovali mnohem širší spektrum potravin, než Evropané znali ze svých domovů.

Překvapila je mj. i pestrost využívaného masa. Kromě doma chované drůbeže a zvěřiny, mnoha druhů ryb, ale i korýšů a mořských plodů, Mayové měli na talíři i zvířata více než podivná (a to i z dnešního úhlu pohledu). Šlo o morčata, opice, leguány, jaguáry a psy.

Důležité včelařství

Již před 3000 lety se starověcí Mayové věnovali včelařství. Včelařství bylo tradičním rysem jihoamerického života. Chov posvátných včel bez žihadla – dodnes napodobované na poloostrově Yucatán – poskytoval opylení plodin a získání medu.

Včely měly i duchovní význam. Staří mayští kněží se dvakrát do roka účastnili sběru medu a uctívali včely během náboženských obřadů. Med byl symbolem plodnosti a byl považován za dar bohů. Mayové dokonce měli boha včel a medu.

Včely nemají žihadlo, ale koušou

A ještě ke včelám. Jde o nebodavý druh včely melipona, která je mnohem menší než běžně známé včely, na druhou stranu v jednom úlu žije i několik stovek jedinců. Sice nemají žihadla, ale pokud je to nutné, docela účinně se brání kousáním a snaží se vlétnout do uší, nosu či úst.

V současné době ohrožené včely žijí v malých koloniích v dutých stromech a produkují silný citrusový med.

Co se dělalo s medem?

Med těchto včel má mnohem výraznější chuť, je sladší s ovocnými tóny. Med včely neukládají do pláství, ale do jakýchsi kapes vytvořených z vosku a propolisu.

Med se nejvíc využíval během náboženských rituálů i v medicíně. Mayové používali med ke slazení některých kukuřičných nápojů, ale není jasné, zda u nich našel uplatnění při konzervaci nebo jako sladidlo. Domorodí lidé na poloostrově Yucatán používali med i jako lék na zažívací a dýchací potíže.

Pro upřesnění je třeba dodat, že med od včel melipona se zřejmě používal i v jiných částech Jižní Ameriky, archeologové však pozůstatky včelařství objevili právě u Mayů.

Náš tip: Med se často využívá k přípravě masa, vyzkoušet můžete kuře na medu podle našeho video receptu.

Zdroje informací:

smithsonianmag.com: Centuries-Old Maya Beekeeping Tools Unearthed in Mexico

foodtimeline.org: Ancient Mayan foods

localhistories.org: A History of Food

beeinfo.cz: Bezžihadlová včela Melipona