Jídelníček Jana Nerudy: Spisovatel nikdy neodolal dršťkové polévce a miloval i švestkové knedlíky či halušky

Ze života Jana Nerudy

Z učebnic na nás hledí na první pohled vážný vousatý pán. Jan Neruda (1834–1891) byl ve skutečnosti bonviván, velký milovník života a radostí, které přináší. To se odráží i v jeho tvorbě, obzvlášť ve vtipných fejetonech. Těch ostatně napsal více než 2 000!

Často se také spekuluje, zda tento mimořádně inteligentní a talentovaný muž byl opravdu synem vysloužilého dělostřelce a později trafikanta Antonína Nerudy? Básníkova matka Barbora byla totiž hospodyní stavitele a paleontologa Joachima Barranda...

A ještě něco málo k nejznámějším Nerudovým láskám. Tou největší byla asi Anna Holinová, dcera českého lesníka a sběratele národních písní Františka Holiny. Anna několik let marně doufala, že ji Neruda pořádá o ruku. Když zjistila, že obdivuje spisovatelku Karolinu Světlou, přerušila s ním kontakt. Vztah ke Karolině Světlé byl údajně platonický a dopisování zamilované dvojice rázně utnul spisovatelčin manžel Petr Mužák.

Štamgast pražských hospůdek

Zapřisáhlému starému mládenci dlouhá léta vařila maminka – a zřejmě víc než dobře. Tehdy si chodil do hospod jen povídat a popíjet s přáteli. Jeho „rajón“ zahrnoval malostranské i staroměstské a novoměstské hospůdky. Rád se zastavil mj. U Glaubiců (Malostranské náměstí), U Knoblochů (Betlémské náměstí), U Ježíšků (Spálená ulice) či U Zlaté husy na Václavském náměstí.

Zajímavé ovšem je, že Neruda měl rád pouze pražské hospody. Ty venkovské se mu zdály špinavé, káva připálená a pokrmy ho také většinou nenadchly.

Pokus o vaření ztroskotal na výběru masa

Po smrti maminky (1869) se Neruda rozhodl, že se naučí vařit. Dobře míněná snaha skončila poměrně rychle, a to na výběru masa na guláš. A tak spisovatelův mlsný jazýček hledal podnik, kde mu bude chutnat. Tehdejší pouliční jídlo, které bylo k dostání na trzích, mu nechutnalo. Ragú z plíček nebo husí drůbky s brambory ho doslova odpuzovaly.

Co měl Jan Neruda na talíři?

Již zmíněný lokál U Ježíšků ve Spálené ulici (zhruba před 50 lety byl dům zbouraný a na jeho místě je dnes obchodní centrum u stanice metra Národní), kde se vařila typická česká kuchyně, si Neruda oblíbil. Tam chodíval někdy na obědy, většinou na večeře.

A na čem si slavný básník pochutnával? Rozhodně nevynechával polévky, dával přednost těm hustým, na prvním místě to byla dršťková. Často měl na talíři knedlíky s kouskem hovězího masa a různými omáčkami a nepohrdl ani dobře připravenými haluškami se slaninou. 

Švestkové knedlíky i chřest

Co se mu ovšem nikdy nepřejedlo, to byly kynuté knedlíky plněné švestkami, případně třešněmi, sypané tvarohem a zalité máslem. A v době chřestové sezóny si neodpustil tuto pochoutku. Dával přednost chřestu, který byl lehce podušený na másle a ochucený muškátovým oříškem a podávaný s opečenými plátky šunky.

Protože byl Jan Neruda opravdový labužník, s chutí si dopřával také nadívané telecí hrudí a skopové maso s majoránkovou omáčkou. Posledně jmenovaný pokrm se roku 1883 dostal i do jednoho z jeho fejetonů.

„...a teď kuchařka nechť hledí, ať se masu v teple daří, pak ať polívku z něj scedí, brambory v ní poovaří, a pak – ale nepospíchej! – zapraž, znovu vše to smíchej s masem - v krásné snaze tajné by vše vřelo v chuti stejné.“

Jan Neruda se bohužel na konci života potýkal s vleklými zdravotními problémy, které mu znemožňovaly docházet do oblíbených restaruací. Najal si proto hospodyni Annu Haralíkovou, která mu vařila. Milovník dobrého jídla zemřel na zánět pobřišnice. Bylo mu 57 let.

Náš tip: Kynuté ovocné knedlíky podle našeho video receptu by Jan Neruda jistě ocenil.

Zdroje informací:

Aleš Haman: Neruda, pražské hospůdky a pivo (Sborník Pedagogické fakuly Západočeské univerzity, Plzeň 1997)

novinky.cz: Pochoutky podle labužníka Jana Nerudy

epochaplus.cz: Básník Jan Neruda miloval švestkové knedlíky a dršťkovou v pražské hospodě U Ježíšků