Retro okénko: Svačinky za socíku, to bylo školní mléko v sáčku a houska se šunkou za 1 Kčs, z domova chléb v ubrousku a jablko

Svačinky dříve a nyní

Dnešní děti jsou mnohdy zvyklé dostávat do školy různé originální dobroty zabalené v pestrobarevných krabičkách a rodiče se jim snaží svačinky všemožně vylepšit tak, aby jejich dítko získalo všechny potřebné živiny, a ještě mělo motivaci připravené jídlo sníst.

Proto přetvářejí toasty do podoby zvířátek, stejně jako zeleninu nebo ovoce. To v minulosti vypadaly školní svačinky úplně jinak a kreativní rodiče rozhodně nebývali. Neměli na to zřejmě ani čas, ani možnosti. 

Chleba v ubrousku, rohlík s Kofilou

Za lepší svačinku byl v době před revolucí považován i rohlík se salámem, případně doplněný jablkem. Ti největší fajnšmekři si jej dávali s čokoládovými tyčinkami Kofila nebo Mila, což byla rovněž luxusnější kombinace.

Nejčastější svačinou tak tehdy býval namazaný chleba. Maminky jej natíraly populárními pomazánkami, jako byla „budapešť“, oblíbené byly i rybičková pomazánka, šunková pěna, paštika Májka nebo tavené sýry.

Problém tedy nebyl ani tak v náplni tehdejších „sendvičů“, jako spíš v tom, že se balily do papírového ubrousku, který se s oblibou na pomazánku či sýr nalepil tak, že školákovi nezbývalo než kus chleba vyhodit nebo sníst „sváču“ rovnou s papírem. 

Svačiny zdarma jen pro některé

Není divu, že spousta dětí závidělo spolužákům, jimž maminky svačinky nepřipravovaly, a ony si je tak kupovaly ve škole. Na tyto svačinky vzpomíná spousta pamětníků, přičemž vzpomínky na ně se různí.

Někteří si vybavují, že se za ně platilo, což ne vždy rodiče povolili, jiní tvrdí, že je ve škole dostávali zadarmo, případně byly zadarmo aspoň na prvním stupni. Pravda je zřejmě taková, že tyto svačinky dostávaly děti jen v některých krajích.

Mléko do škol

„Většinou jsme to dostávali na severu v uhelných oblastech s chemičkami jako kompenzaci za hnusný vzduch,“ usuzuje Radka ve FB skupině Retro aneb vzpomínky na časy před rokem 1989. V každém případě tyto svačinky měly i jistou spojitost s mlékem do škol, které mlékárny distribuovaly školáčkům, hlavně těm malým na prvním stupni, aby dobře prospívali.

Mléko v lahvičce i v sáčku

Na mléčné svačinky vzpomínají ti, kteří absolvovali školní docházku v padesátých, šedesátých i sedmdesátých letech. Mléko se původně dodávalo ve skleněných lahvích o objemu 250 ml, později je nahradily igelitové pytlíky a na ně se fasoval speciální plastový držák, aby se z něj mléko s ustřiženým růžkem dalo pít. Anebo se to zvládlo i jinak.

„O velké přestávce je přinesla do třídy služba svačinářů, ve dvou lavorech. Uškubnul se roh pytlíku a pilo se rovnou z něho,“ vzpomíná na Facebooku uživatelka Martina.

Pokud byla velká zima, mléko mnohdy zmrzlo. V zimě se proto dávaly lahvičky na radiátory, aby aspoň do velké přestávky mléko rozmrzlo. Dobré bývalo už samotné tučnější mléko, ještě větší sláva ale byla, když místo něj bylo mléko jahodové či meruňkové nebo dokonce kakao.

Příjemným zpestřením byl i jogurt nebo Jovo koktejl, regionální verze Pribináčku Lakrumáček, Ostraváček, Pacholík nebo Smetánek a  někteří vzpomínají i na neobvyklé švestkové mléko. 

K mléku loupák i rohlík se salámem

Jen mléko by však k nasycení školáčka nestačilo, proto se k němu často přidávaly rohlíky nebo dokonce loupáky, v některých školách v Ostravě bylo v 80. letech mléko v sáčku každou středu a k němu houska s máslem a se šunkou.

„Pamatuji si, co jsme měli, každý týden to samé: pondělí rohlík, úterý chleba s pomazánkou, nejčastěji rybičkovou, středa šáteček, čtvrtek chleba s pomazánkou a pátek loupáček. Čtyřikrát k pití čaj a jednou mlíčko v pytlíčku. Na to se nezapomíná," vzpomíná zase na Facebooku pamětnice Miroslava.

Někteří zmiňují i Termix, makovku či housku se šunkovým salámem. Příznivé byly i ceny svačinek. Údajně prý jedna stála 1 Kčs, později 3,20 Kčs, a peníze se na ně vybíraly dopředu. Kolik tedy dítko zaplatilo, tolik dostalo svačinek. Děti tyto svačinky milovaly a těšily se na ně.

„Vždycky jsme se hádali, kdo bude pít mlíčko a rohlík za spolužáka, který nepřišel do školy,“ vzpomíná další facebooková pamětnice. Navíc i to mléko v sáčku mělo své další přednosti. S nafouklými prázdnými sáčky, v horším případě ještě s těmi plnými, se totiž o přestávkách hrály bitvy a často se pak stalo, že sáček praskl, což zážitek z celé bitvy je umocnilo. A nějaká ta dobrota navíc pak byla jen příjemným bonusem.

Náš tip: V minulých dobách populární budapešťskou pomazánku na chleba si můžete připravit podle našeho video receptu.