Praotec Čech si pochutnával na pečené zvěřině a říčních rybách, k tomu popíjel medovinu

Praotec Čech přišel zřejmě v 7. století

„Druhové, kteří jste nejednou snášeli se mnou těžké trudy cesty po neschůdných lesích, zastavte se a obětujte svým bůžkům, jejichž zázračnou pomocí jste konečně přišli do této vlasti, kdysi osudem vám předurčené,“ píše se v Kosmově kronice o příchodu lidí vedených praotcem Čechem z tzv. Charvát na území dnešních středních a severních Čech, do okolí Českého středohoří.

Legendy o usazení nových obyvatel v okolí hory Říp se kryjí s doloženými fakty o příchodu Slovanů na naše území. Šlo o raný středověk 6. až 7. století. Kronikář Václav Hájek z Libočan dokonce příchod družiny praotce Čecha umístil do roku 644 a podle něj zemřel v roce 661. Hájek z Libočan si ovšem s informacemi a fakty nakládal podle vlastního uvážení, tak to zase nesmíme brát tak vážně.

Aby nedošlo k omylu. Nabízí se, že první Slované k nám přišli z Charvátska či Chorvatska, tedy z Balkánu. Pravda je, že šlo o tzv. Velké či Bílé Charvátsko, které se rozkládalo severně od Karpat v dnešním jižním Polsku a na západní Ukrajině.

Nejdřív maso, pak se zasadilo obilí

Jak poeticky popisuje další z kronikářů, Dalimil, první Čech se rozplýval nad štědrostí země, kam dorazil. Především ho zaujaly lesy plné zvěře. Praotec Čech tedy měl na talíři především zvěřinu, různé ptáky a ryby. Postupně se také začínalo s chovem domácích hospodářských zvířat, hlavně prasat, ovcí a skotu. Veškeré maso se tehdy připravovalo na rožni.

Lidé, kteří přišli s praotcem Čechem do oblasti Českého středohoří museli nejprve zorat půdu  a zasadit obilí. A jak píše Dalimil, teprve druhý rok pobytu měli úrodu a mohli péct placky a pořídit pece na chleba. 

Kaše a zase kaše...

Staří Slované žili v menších osadách o pěti až deseti dřevěných chýších pokrytých doškami. Uvnitř byla podlaha z udusané hlíny. Tam se nacházelo také otevřené ohniště, kde se rožnilo maso, pekly placky a vařily v nádobách nad ohništěm kaše z drcených zrn obilí.

Ty slané kaše byly kromě obilí také z hrachu, čočky a dalších luštěnin. Sladké se sladily medem. A když jsme u medu, praotce Čecha údajně zaujalo množství včel pod horou Říp. Stáčení medu bylo důležité, protože byl jediným sladidlem.

Co se pilo v dobách praotce Čecha?

Kromě toho se z medu také vyráběla medovina, kvašený alkoholický nápoj z medu a vody. Víno tehdy v našich končinách nebylo známé, jak píše Kosmas, „darů Bakchových lidé neznali“. Pila se hlavně voda, protože podle kronikáře Kosmy „nezkalené prameny poskytovaly zdravého nápoje“. 

Praotec Čech je zřejmě pouze bájnou postavou, ale v 6. a 7. století na naše území přišly první skupiny Slovanů, našich prapradědů.

Náš tip: Pokud se chcete stravovat podobně jako lidé v době příchodu praotce Čecha, připravte si hrachovou kaši podle našeho video receptu.

Zdroje informací:

magazinuni.cz: Magdalena Beranová – naši Slované byli jedlíci kaší

Kronika tak řečeného Dalimila, Nakladatelství Svoboda 1973

Kosmova kronika česká, Nakladatelství Svoboda, 1972

Zdeněk Váňa: Svět dávných Slovanů, Artia, 1983