Odborníci radí, jak zacházet se zaplavenými potravinami: I neotevřené konzervy je nutné dvakrát omýt, pozor si dejte hlavně na vodu

Záplavová voda jako zdroj bakterií

Potraviny jsou jednou z věcí, které s problematikou povodní souvisí. Vzhledem k vyplaveným domům jde sice o podružnou věc, jejich konzumace ovšem může způsobit další problémy. Potraviny, které zůstaly v zaplavených domácnostech, totiž přišly do kontaktu povodňovou vodou, která spláchla vše, co jí přišlo do cesty.

Tato voda je tak kontaminována nejrůznějšími látkami a může obsahovat nebezpečné bakterie. Může tak způsobit šíření nejrůznějších infekcí v oblastech zasažených povodněmi. Předejít tomu lze dodržováním určitých zásad při zacházení se zaplavenými potravinami a s vodou. Na co je tedy třeba brát zřetel?

Voda v oblastech postižených povodněmi

Voda je v zaplavených oblastech asi největším problémem, neboť velké množství špinavé vody ovlivní kvalitu té čisté. Ze znečištěné vody pak hrozí riziko střevních a horečnatých infekcí, jako jsou úplavice, shigelóza nebo salmonelóza.

Problém se nejvíc dotýká těch, kteří mají studnu. Ti musejí čekat až voda opadne, pak provést rozbor vody a studnu vyčistit. Domácnosti napojené na veřejný vodovod by měl provozovatel informovat, zda je voda pitná. 

Balená voda je sázka na jistotu

K každém případ je třeba pít jen vodu, jejíž zdravotní nezávadnost je ověřena. Sázkou na jistotu je proto voda balená. Se záplavovou vodou by neměla přijít do kontaktu ani nechráněná kůže. Při úklidu proto používejte ochranné pomůcky. Po kontaktu s povrchy které byly v kontaktu se záplavovou vodou nebo kaly si vždy omyjte ruce pitnou vodou a mýdlem, hlavně před jídlem a pitím. Při styku s infekčním materiálem použijte dezinfekci.

Zaplavené potraviny v domácnostech

Potraviny, které byly zaplavené povodňovou vodou, kalem a bahnem rozhodně nejezte s výjimkou potravin hermeticky balených – konzerv nebo potravin zavařených ve skle. Ale i zde platí určitá pravidla.

• Konzervy je nutné před použitím očistit a dezinfikovat. Nejprve odstraňte nálepku, pak konzervu umyjte v čisté vodě se saponátem, poté v roztoku dezinfekčního prostředku (určeného pro tyto účely) a nakonec ještě opláchněte pitnou vodou. Řádně dodržujte postup použití určený výrobcem dezinfekčního prostředku. Po omytí konzervy znovu označte. Konzervy, jež mají narušený či výrazně pomačkaný obal, silně znečištěný uzávěr nebo zvlhlý suchý obsah, zlikvidujte.
• Rovněž je nutné zlikvidovat všechny potraviny balené v papírových či látkových obalech, s víčky z voskového papíru, s netěsnícími plastovými víčky (hlavně, když jsou v nich majonézy a dresinky) nebo v celofánových sáčcích, které byly v kontaktu se záplavovou vodou, a to bez ohledu na to, zda byly otevřené nebo ne, a i když vypadají jako suché a nepoškozené.
• To platí pro sáčková balení koření, bylin, čajů, mouku, obiloviny, cukr, kávu v sáčcích a pytlících, sůl, cereálie, těstoviny, rýže, sušenky, crackery, čokoláda či bonbóny. Týká se to ovšem i balených nápojů, které nejsou hermeticky uzavřené.
• Domácí zavařeniny jako kompoty, nakládané okurky či marmelády mohou být též potenciálně rizikové. Nemůžeme si být stoprocentně jisti, že nedošlo k pootevření sklenice, okem neviditelnému. „Doporučuji vyhodit všechny potraviny, které přišly do kontaktu se záplavovou vodou s výjimkou těch v hermeticky uzavřených obalech, tedy například i těsnících zavařenin či konzerv/plechovek. I ty je však nutné dobře omýt, případně dezinfikovat,“ radí pro Toprecepty.cz vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí MUDr. Jan Kynčl, Ph.D. a dodává, že pokud by byla jakákoli pochybnost o byť minimálním průsaku vody do balení, je rozhodně na místě takovou potravinu vyhodit a neriskovat zdraví její konzumací.
• Zlikvidujte rovněž všechny chlazené potraviny, které sice zaplavené nebyly, ale byly ponechány při teplotě nad 6 °C déle než 4 hodiny, a mražené potraviny, které rozmrzly a zůstaly tak déle než 2 hodiny. Pokud si časem nejste jisti, raději vyhoďte z ledničky i mrazničky všechno. 
• Pozornost věnujte i nádobí, náčiní, strojům a plochám, které přicházejí do styku s potravinami. Ty je třeba pořádně očistit a vydezinfikovat dezinfekčním prostředkem určeným na tyto účely. Na potraviny již nepoužívejte obaly, které byly zaplaveny. Před manipulací s potravinami rovněž pečlivě dodržujte hygienu, pokud možno použijte dezinfekční prostředek na ruce.

Ovoce, zelenina a další plodiny

Obezřetnost je na místě také u přírodních plodin, které jsou určené k přímé konzumaci. To se týká hlavně ovoce a zeleniny. 

• Vše, co bylo zaplavené povodňovou vodou, kaly a bahnem, v žádném případě nekonzumujte a rovnou vyhoďte. I tyto potraviny je totiž třeba považovat za zdravotně závadné. 
• Pokud kontaminaci vodou nedošlo, plodiny na stromech a keřích důkladně umyjte pitnou vodou a pak je můžete sníst. 
• Zemědělské plodiny, které nebyly zcela zatopeny a dále rostou, doporučujeme využívat až po hygienické kontrole, nejdříve po třech týdnech po skončení záplav.
  
  Prezidentka Asociace Záchranný kruh Ing. Veronika Krajsová k tomu dodává. „Máte-li jakékoliv pochybnosti o nezávadnosti potraviny, zlikvidujte ji! V případě prvních příznaků onemocnění (bolení břicha, průjem, teploty) kontaktujte svého lékaře. Nepodceňujte ani počáteční lehké příznaky," varuje specialistka. Nic totiž nestojí za to, abyste si k už tak velkým problémům s povodněmi přivodili ještě potíže zdravotní. 

Zdroje informací: 
Zachranny-kruh.cz: Povodně
Khsolc.cz: Jak zacházet s potravinami při povodních
Foodnet.cz: Zacházení s potravinami při povodních, základní hygienická doporučení