Český král Karel IV. pořádal velkolepé hostiny, ale nejvíc si stejně pochutnal na obyčejném chlebu s máslem

Karel IV. byl inteligentní a nesmírně vzdělaný muž

Bývá označován jako otec vlasti. Po matce Elišce Přemyslovně mu geny daly do vínku smysl pro přemyslovskou tradici, evropský nadhled a šarm zase zdědil po svém otci Janu Lucemburském. Budoucí český král a římský císař Karel IV. (1316–1378) byl pokřtěn jako Václav, již v dětství ale během biřmování přijal jméno Karel po svém kmotrovi a strýci, francouzském králi Karlu IV. Sličném.

Z hodin dějepisu si asi každý pamatuje, že Karel IV. měl postupně čtyři manželky, což byl výsledek diplomatické politiky nejprve jeho otce Jana, později Karla samotného.  Důležité je zdůraznit, že Karel byl inteligentní a vzdělaný muž se širokým rozhledem a znalostí několika jazyků.

Slavná korunovace

V srpnu 1346 padl Jan Lucemburský v bitvě u Kresčaku a Karel usedl na český trůn jako Karel IV. (Zdánlivá nelogičnost řadové číslovky „čtvrtý“, když u nás do té doby žádný král Karel nebyl, má zcela logické vysvětlení. Původně křtěný Václav měl na český trůn dosednout jako Václav IV.) Slavnostní korunovace proběhla o rok později. A právě k této příležitosti nechal Karel vyrobit nádhernou zlatou a drahými kameny osazenou korunu.

Nejen korunovace, ale i další slavnostní příležitosti u dvora Karla IV. se nesly ve znamení bohatých hostin.

Špičková francouzská gastronomie ho ovlivnila

Protože Karel IV. měl možnost od mládí ochutnávat pokrmy francouzské, italské či německé kuchyně, evropský ráz měla i gastronomie královského dvora. V době jeho pobytu u francouzského královského páru tam jídlo připravoval  šéfkuchař Guillaum Tirel, zvaný také Taillevent, který byl i autorem knihy nejznámější kuchařky 14. století – Viandier.

Nelze se divit, že Karel IV. měl rád masovou polévku brouet, mortes (ragú z dušeného masa) nebo rissoles (masové krokety), nepohrdl ale ani štikou s mandlovou nádivkou.

Karel IV. si pochutnával na chlebu s máslem

Ve středověku se běžně jedlo jen dvakrát denně, a to i v královské domácnosti. První jídlo se servírovalo mezi 10. a 11. hodinou, druhé pak večer kolem 18. hodiny. Pokud král neměl hosty, rád si dal obyčejný chléb s máslem. Máslem nesměl kuchař šetřit, panovník ho na chlebu vyžadoval „na prst vysoko“.

Z masa se nejvíce připravovala zvěřina, ale i slepice či housata. Král měl rád maso hodně pepřené a do žluta zabarvené šafránem. Dochované prameny ukazují, že součástí královského jídelníčku bylo i dostatek ovoce, především jablek, hrušek a hroznového vína.

Co se jedlo na hostinách?

Slavnostní obědy či večeře, které Karel IV. pořádal nebo kterých se účastnil, byly velkolepé. Většinou se podávaly tři hlavní chody a dva mezichody. Prvním chodem byla polévka, například vývar z kančího masa, ale i paštičky, kousky zajíce na černo a plátky hovězího masa. 

Druhým chodem vždy byly pečeně z kance, králíků, zvěřiny či drůbeže na různé způsoby, jako příloha placky, často také s masovou náplní. Třetí chod mohly být obilné kaše s drůbeží omáčkou nebo jemnou zeleninovou omáčkou.

Mezichody, tedy menší občerstvení mezi hlavními jídly, to byl například pečený kančí ocásek nebo masové knedlíčky. A co sladká tečka? To byly koláče, cukrovinky s medem, ale i hrušky nebo jablka. To vše se zapíjelo vínem (Karel preferoval sušší odrůdy), pivem i medovinou. 

Není divu, že králův jídelníček přísně kontroloval osobní lékař Havel ze Strahova, který mu vždy po velké hostině doporučil aspoň půldenní půst.

Smrtí Karla IV. (29. listopadu 1378) skončilo období rozmachu českého království a o pár desítek let později husitské války rozvrátily a zpustošily zemi.

Náš tip: Karel IV. měl rád chleba s máslem. Proč si nedat krásně vypečený domácí chléb podle našeho video receptu?

Zdroje informací:

vsh.cz: Gastronomie v době Karla IV.

rozhlas.cz: Takhle vypadalo menu krále a císaře Karla IV. Žádné pečené vrány ani bobři! 

iprima.cz: Stravování za Karla IV.: Císař jedl mnohdy jen jednou denně. Ani chléb se solí nebyl samozřejmostí