Svatý Václav si pochutnával na mase se sladkými omáčkami i na kaších, a protože měl rád víno, zakládal vinice

Kdy a kde se narodil svatý Václav

Budoucí symbol české státnosti Václav se narodil kolem roku 907 zřejmě ve Stochově (dnes vesnice západně od Kladna) jako nejstarší syn knížete Vratislava I. a jeho manželky Drahomíry ze Stodor. V knížecí rodince nebyly vztahy zrovna ideální, o chlapce se na Budči a Levém Hradci starala babička Ludmila.

Tchyni ale moc nemusela snacha Drahomíra, která se po Vratislavově smrti ujala vlády za tehdy ještě mladého Václava. Připomeňme, že Drahomíra ze Stodor matku Vratislava, tedy svoji tchyni a babičku Václava, Ludmilu tak nesnášela, že si dokonce objednala její vraždu (15.9. roku 921). Na knížecí trůn pak Václav usedl před rokem 925, přesné datum historici neznají.

Václavův osobní život je zahalený tajemstvím

Ačkoli prameny neuvádějí Václavovu manželku, je velmi nepravděpodobné, aby mladý vládce počátku 10. století byl svobodný. Někteří badatelé však dospěli k závěru, že mohl být ženatý s dívkou z příbuzenstva saského vévody Jindřicha I. Ptáčníka.

Tzv. Druhá staroslověnská legenda o svatém Václavu (konec 10. století) se zmiňuje o panovníkově tajemné milence, s kterou měl syna Zbraslava. To se ale k vykreslení postavy zbožného křesťana moc nehodilo a nehodí...

Vyspělé zemědělství

Slované už od 7. století byli známí jako dobří zemědělci, kteří úspěšně obdělávali půdu a chovali hospodářská zvířata. Proto můžeme předpokládat, že na pozemcích patřících knížecí rodině se pěstovalo obilí, a to pšenice, ječmen, žito, oves a proso. Známé byly také luštěniny – hrách, bob a čočka.

Obilí se drtilo na mouku, z které se pekly placky nebo vařily kaše. A zeleninu reprezentovaly zelí a červená řepa, z 9. století se dochovala i semena okurek.

Důležitou součástí hospodaření byl také chov dobytka. Archeologické výzkumy dokazují, že šlo především o hovězí dobytek, prasata, kozy a ovce. 

Maso na rožni a dušené v kotli

Nedostatkem masa Václav netrpěl. Početný personál knížecí rodiny připravoval pokrmy z masa na rožni nebo v závěsných kotlích nad ohništěm. Šlo o již zmíněná chovaná zvířata, ale také o zvěřinu a říční ryby. 

Pokud jde o koření, to zastoupily divoce rostoucí bylinky. Zvykem bylo také k masu připravovat sladké omáčky z ovoce či medu. Z ovoce byly k dispozici jablka, švestky nebo vlašské ořechy. Pekl se chléb a jedly se i obilné kaše, k pití se podávala medovina a víno.

Opravdu pěstoval víno?

Rozvoj vinařství v českých zemích je spjat s Karlem IV., prapravnukem knížete Václava. Málo se ovšem ví, že o pěstování vinné révy se pokoušel právě už Václav. Tehdejší vinná réva ale nebyla nijak ušlechtilá a víno z ní zřejmě nebylo zvlášť lahodné. Přesto ho prý Václav rád popíjel.

Chovaly se včely, z jejichž medu se připravoval i lehce alkoholický nápoj medovina. Pivo se zřejmě už také vařilo, ale chmel se cíleně nepěstoval, sbíral se ten divoce rostoucí.

Kníže Václav zahynul rukou vlastního bratra Boleslava v pondělí 28. září roku 935 (někdy se mluví o roku 929, pondělí je však údajně jisté). Na trůn pak usedl bratrovrah Boleslav jako Boleslav I., dějiny mu ale daly také přízvisko Ukrutný.

Zdroje informací:

Zdeněk Váňa: Svět dávných Slovanů, Artia 1983

dotyk.cz: Svatý Václav: Světec, který měl zplodit syna s tajemnou souložnicí

catholica.cz: Světci k nám hovoří... 

magazinuni.cz: Magdalena Beranová – naši Slované byli jedlíci kaší

ustavprava.cz: Jak se jedlo v pravěku a ve středověku