Politický vězeň Karel Havlíček Borovský se v Brixenu stravoval v nejlepším hotelu, kde si pochutnával na telecím mase a popíjel víno

Havlíček byl rebel a kritik poměrů v monarchii

Rozhodně není záměrem tohoto článku zlehčovat trest, který dostal Karel Havlíček Borovský (1821–1856), zakladatel Národních novin a týdeníku Slovan, především však rebel a bojovník za práva Čechů v rakouské říši. Jen je zajímavé srovnání práv politických vězňů poloviny 19. století s těmi o sto let později v socialistickém Československu

Karel Havlíček Borovský si již v poměrně mladém věku svými nekompromisními postoji dokázal vytvořit řadu nepřátel. Bohužel šlo o přední představitele rakousko-uherské monarchie. V listopadu 1851 byl obžalován ze snahy „vyvolat neposlušnost a odpor k vládě“. Díky vlastní brilantní obhajovací řeči ho soud nakonec zprostil viny. 

Politický vězeň císaře pána

Ministr vnitra Alexander Bach považoval Havlíčka za tak nebezpečného, že navrhl císaři deportovat ho do vyhnanství v Salsburku. To se Františku Josefovi I. nezdálo dostatečně daleko, tak se císař rozhodl českého novináře poslat do tyrolského Brixenu, a to co nejdřív.

22. prosince 1951 po šesti dnech cesty v dostavníku taženém koňmi dorazil Havlíček do Brixenu, tehdy součásti rakousko-uherské monarchie, dnes města v italské provincii Bolzano.

Jak žil Havlíček v Brixenu?

Kdo očekává tmavou vězeňskou kobku s mřížemi a chlebem a vodou k jídlu, bude překvapený. Politický vězeň Havlíček byl ubytován v hotelu Elephant, nejlepším ve městě. Rakouské ministerstvo vnitra mu vyplácelo nejprve 400, později 500 zlatých ročně. To pro lepší představu byl plat vyššího státního úředníka. Spisovatel si ale stěžoval, že ve městě je draho a že musí sahat do vlastních úspor. 

Po několika měsících za Havlíčkem dorazila manželka Julie s dcerou Zdeňkou, náklady na jejich cestu zaplatilo policejní ředitelství. Havlíček si pro rodinu pronajal od majitele hotelu Elephant menší zahradní domek, který mj. sloužil i jako sklad vína.

Vybraná jídla hotelu Elephant

Karel Havlíček Borovský se většinou stravoval v hotelu Elephant, jídlo si odsud někdy nechal posílat pro sebe, i pro ženu a dceru do domku, kde bydlel. Jídelníček v hotelu byl víc italský než rakouský. Běžně se servírovaly telecí vývary s kořenovou zeleninou, různě upravené telecí maso, často na víně nebo na whisky, podávané s polentou, či maso z jelena nebo jiná zvěřina na zelenině.

Hotel nabízel opravdu gastronomické zážitky, kterých si slavný vyhnanec užíval. Není asi ani třeba zdůrazňovat, že místní lahůdky Havlíček zapíjel vínem z nedalekých vinic.

Dovolená to nebyla

Ačkoli to na první pohled vypadá, že Havlíček a jeho rodina byli v podhůří Alp vlastně na dovolené za peníze rakousko-uherské vlády, realita je trochu jiná. Neustálá kontrola, cenzura pošty a nemožnost opustit Brixen, kde s místními obyvateli nenašel společnou řeč, přiváděla spisovatel do depresí. 

Kromě toho byla jeho manželka Julie vážně nemocná. V roce 1854 se Julie s dcerou Zdeňkou vrátily do Čech. Havlíček nakonec podepsal dokument, ve kterém se zavázal nepokračovat ve veřejných aktivitách zaměřených proti státu. 

V květnu 1855 se vrátil do Čech, kde se dozvěděl, že jeho manželka před pár týdny zemřela na tuberkulózu. Ta o rok později propukla i u něho. Zemřel 29. července 1856, tři měsíce před pětatřicátými narozeninami. Jediná dcera Zdeňka rodinnému prokletí také neunikla – zemřela na tuberkulózu v pouhých třiadvaceti letech roku 1872.

Zdroje informací:

ctidoma.cz: Mýtus o šíleném vyhnanství K. H. Borovského. Život v Brixenu nebyl tak tragický, jak si lidé představují

iprima.cz: Žádná bída, ale zlatá klec v Brixenu. 200 let od narození K. H. Borovského

irozhlas.cz: Od vyhnanství Karla Havlíčka v Brixenu uplynulo 160 let

hotelelephant.com: Straightforward and focused on flavours