Retro okénko: Sirupy od zahradníka Ovocínka. Ovocit za 12 Kčs se dělal malinový i citronový

Limonády nejen z dob minulých

I když i limonád bylo za socialismu celkem dost, obvykle se popíjely spíš v hostincích či dalších restauračních zařízeních nebo třeba na koupalištích. Vedle těch nejklasičtějších – žluté a oranžové limonády nebo malinovky frčely Vinea, Kofola, Citrokola, ba dokonce i pravá Coca-Cola, která se u nás vyráběla už od roku 1971.

Limonáda ze šťávy

Doma se ale obvykle popíjely tzv. šťávy. Ve skutečnosti šlo o vodu s ovocným sirupem. Ti, kteří měli doma kvalitní vodu, si nápoj míchali rovnou z kohoutku, případně si vyráběli vlastní sodovku ze sifonové láhve s bombičkami.

Ti ostatní si domácí „limošku“ míchali ze sodovky. Ta se prodávala buď v půllitrových nebo litrových lahvích s korunkovým uzávěrem, ale limonády si mnozí dělali i z tehdejších minerálek, jichž byla na trhu celá řada.

Vedle nejznámější Mattonky to byla třeba Korunní, Poděbradka nebo dnes již neexistující Ida. Měly jen jednu nevýhodu – minerály v nich obsažené totiž ovlivňovaly chuť připraveného nápoje, což některým dětem vadilo.

Lesní nebo zahradní směs?

Sirupy se stejně jako limonády prodávaly v lahvích s korunkovým uzávěrem, ovšem o objemu 1 litr, které bývaly už v obchodech někdy celé ulepené. Až později je nahradily plastové nádoby, u nichž stačilo jen odstřihnout růžek. I když se už tehdy dělaly sirupy v mnoha příchutích, obvykle chutnaly hodně podobně bez ohledu na to, zda šlo o malinový sirup nebo lesní či zahradní směs.

Zkrátka byly poměrně hodně sladké a často se ani nedalo poznat, o jaké ovoce jde. Zato ale byly hodně husté a sirup dlouho vydržel, neboť ho stačilo do vody nalít jen málo. Nejlákavější byly samozřejmě ty, co obarvily vodu do růžova, děti ale nepohrdly ani těmi světlejšími – třeba citronovým nebo jablečným.

Zahradník Ovocínek

Sirupy se vyráběly v různých podnicích, které spadaly pod Konzervárny a lihovary, nejvíc zapamatovatelným však byl Ovocit, který se na trhu objevil v sedmdesátých letech. Děti totiž lákal díky postavičce zahradníka Ovocínka, jenž zdobil téměř každou etiketu, s výjimkou malinové, na níž byl skřítek. Ovocit byl populární nejen pro ni, ale i pro svou chuť, v níž bylo patrné i příslušné ovoce.

Tolik příchutí jako dnes sice neexistovalo, i tak jich bylo poměrně hodně  – Ovocínek nabízel třeba sirup malinový, pomerančový, jablečný i citronový. Sirupy deklarovaly už na láhvi (o objemu 1 litr), že mají zvýšený obsah ovocného podílu a stály 12 Kčs. A jak se tehdy „šťávy“ pily? No přece z keramického hrnečku nebo ze sklenice od hořčice. A bývaly též oblíbeným sladidlem do čaje.

Náš tip: Pokud si chcete připravit nějaký domácí sirup, nyní před zimou určitě oceníte ten zázvorový podle našeho video receptu.

Zdroje informací: 
Petrov, M.: Retro: Co bylo (a nebylo) za reálného socialismu
Cz.coca-colahellenic.com: Historie společnosti Coca Cola Hellenic v Česku a na Slovensku