Mojmír I.: První vládce Velkomoravské říše měl na talíři vepřové z volně pobíhajících prasat a jídlo zapíjel moravským vínem

Měl moravský panovník perský původ?

Od okamžiku, kdy zemřel francký kupec Sámo, který v 7. století ovládl slovanské kmeny mj. v Čechách a na Moravě, až do počátku 9. století nemají historici žádné ověřené informace o tehdejší společnosti. Zřejmě ale probíhaly boje o získání nadvlády nad územím, které dnes známe jako Velkomoravská říše.

Z mocenských a politických šarvátek vyšel jako vítěz velmož Mojmír. Kde se tak najednou vzal? Možná byl potomkem Sámova syna Moravana (Marvana), jak se domnívá část historiků. Jiní jsou přesvědčeni, že šlo o potomka perských bojovníků, kteří přišli do Evropy. Pro to svědčí fakt, že Moravanům se v 9,. století říkalo Margi, stejně jako obyvatelům Turkmenistánu a Íránu. Prokázané je, že roku 831 se Mojmír nechal v Pasově pokřtít.

Na poli rostlo pět druhů obilí

Nejvíce se o Velkomoravské říši dozvídáme z archeologických vykopávek v Mikulčicích a okolí. Z toho se dá celkem dobře poznat, co měli na talíři bohatí lidé, mezi něž bezpochyby Mojmír I. patřil.

Na polích rostlo především proso a pšenice, žito, ječmen (a to zřejmě dokonce dva druhy) a oves. Obilí bylo základní surovinou, která se drtila na hrubou mouku. Z mouky se pekly placky a pro bohatší i pšeničný chleba. Obojí sloužilo i jako příloha k masu.

Zvířata volně pobíhala

Důležitou součástí běžného života byl lov zvěřiny, ptáků a ryb. K tomu ale naši předci ještě chovali hospodářská zvířata. Chlívky bychom tu ovšem nenašli. Kromě krav se volně pásla i prasata.

Většinou se na zimu porážela a maso se mj. uchovávalo sušením. Pro ta, co zůstala, se na zimu schovávaly žaludy a bukvice, skot si musel vystačit s větvemi a listím.

Maso osolil popel

A jak se maso připravovalo? Moc možností nebylo. Oblíbené bylo rožnění na otevřeném ohništi, a to venku nebo i uvnitř obydlí. K úpravě masa sloužil i popel. Do ještě vlažného popela se maso zahrabalo a pomalu peklo. Popel z některých druhů dřeva navíc masu dodal slanější chuť.

Zapomenout nesmíme na nádoby zavěšené na ohništěm, které sloužily k vaření kaší, polévek i k dušení masa. Maso se ochucovalo volně rostoucími bylinkami a často se připravovalo na sladko s medem.

Za Mojmíra se pěstovalo víno

K starým Slovanům nám sice nejvíc pasuje medovina a pivo, ale na území Velké Moravy se už v 9. století pěstovalo víno. Mimo jiné i proto, že tamní půda i podnebí byly pro vinnou révu výjimečně příznivé.

O tom, jestli Mojmír a další bohatí Velkomoravané vinice zakládali nebo šlo o zplanělou révu, můžeme jen spekulovat. Faktem je, že vína byla poměrně velká spotřeba, protože bylo součástí křesťanských obřadů. 

Mojmír I. zemřel v roce 846, zřejmě padl v bitvě s Ludvíkem II. Němcem. Na pomylsný uvolněný trůn dosedl jeho synovec Rostislav.

Zdroje informací:

František Čapka, Dějiny v datech, Universum 2020

www.moravskynarod.cz: Jak se stravovali na Velké Moravě?

magazinuni.cz: Magdalena Beranová – naši Slované byli jedlíci kaší

dotyk.cz: Jak jedli staří Slované: Překvapivě dobře. Byli rafinovaní a vybíraví labužníci