Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Henry Ford jedl sendviče s plevelem, nechal si servírovat večeři se čtrnácti chody z mrkve a kolegům vnucoval projímadlo
Zdroj: Wikimedia Commons, Hartsook, photographer, Public Domain

S jeho jménem je spojen rozvoj automobilového průmyslu ve Spojených státech i nový systém organizace průmyslové výroby. Henry Ford byl v soukromí velice zvláštní člověk, na kulinární zážitky si nepotrpěl. Tělo bylo podle něj stroj a žaludek kotel, který jen potřebuje to správné palivo.

Na farmě pracovat nechtěl

Ačkoli Henry Ford (18631947) se narodil jako syn farmáře v Michiganu. Práce na farmě se mu ale nelíbila, odešel do Detroitu, kde se vyučil strojníkem a opravoval parní stroje. Přestože nevystudoval ani střední školu a jediným jeho vzděláním později byly večerní účetnické kurzy, nakonec sestrojil funkční čtyřtaktní motor

Technické a obchodní úspěchy vizionáře automobilové dopravy nechme stranou. O Henrym Fordovi toho bylo napsáno hodně, ale jen zřídka se zmiňuje jeho trochu zvláštní až podivínský vztah k jídlu.

Plevel mezi chleba

Stravovací návyky Henryho Forda byly vskutu bizarní. Ford byl přesvědčený, že příroda poskytuje to, co lidé potřebují k přežití. Proto si klidně u silnice natrhal plevel, tedy rostliny, které „jen rostou na špatném místě“, a vložil je do sendviče.

K jídlu, natož k vybranému gurmánství, neměl zakladatel automobilky Ford vůbec žádný vztah. Po kapsách nosil oříšky a rozinky, kterými v případě nutnosti zaháněl hlad. Tělo považoval pouze za stroj a žaludek za jeho kotel, který potřebuje správné palivo, aby efektivně fungoval.

Maso můžeme vyrobit v laboratoři

A přestože pocházel z farmářské rodiny, byl přesvědčen, že „kuře se hodí jen pro jestřáby“ a že „maso můžeme přece vyrobit v laboratoři“. Na druhou stranu dochované účtenky z Fordovy domácnosti svědčí o tom, že kuře i hovězí steaky stejně jako jehněčí kotlety Fordova manželka Clara pravidelně nakupovala. Běžně pořizovala máslo, slaninu, klobásy a vejce.

Dá se předpokládat, že normální jídlo kromě Clary určitě vyžadoval i jejich syn Edsel. A je také možné, že Henry Ford ani nevnímal, když mu na talíři přeložili maso. Jeho zřejmě jediným oblíbeným jídlem byly pohankové palačinky.

Mrkvové období a večeře na počest mrkve

Henry Ford měl také období, kdy téměř nejedl nic jiného než mrkev. Tu nabízel i svým podřízeným. Prostě během jednání vytáhl z kapsy několik mrkví a pracovní poradu doplňovala kulisa chroupání mrkve.

Průmyslník dokonce sponzoroval večeři obhajující mrkev a nechal připravit 14 jídel z mrkve. Ford si dokonce oblékl kostým mrkve a pronesl krátký projev o mrkvi. Na jiných večeřích, jak popisuje Sidney Olson v životopisné knize „Mladý Henry Ford: Obrazová historie prvních čtyřiceti let“,  se servírovalo jídlo z lopuchu: „Není nad jídlo z dušeného lopuchu, po kterém následuje sendvič ze sójového chleba plněný trávami.“

Další jídelní podivínství

Pak se ovšem stalo, že Ford občas dostal chuť na něco úplně normálního a u oběda se doslova přecpal masem a koláči. Po obědě si pak vzal projímadlo a nutil kolegy, aby ho také použili.

Ve dvacátých letech 20. století Ford jedl pouze prošlý chléb a odmítal jíst chléb čerstvý z pece. Nikdy nepil studenou vodu, vždy musela mít pokojovou teplotu. Pak nastoupilo období de facto přerušovaného půstu.

Do 13 hodin odmítal jíst, pak se vyhýbal se všem škrobům a sladkostem, protože podle něj byly pro tělo špatné.

Můžeme spekulovat o vhodnosti či nevhodnosti stravy Henryho Forda. Dožil se 83 let (zemřel 7. dubna 1947) a přežil jediného syna Edsela. Továrnu převzali vnuci.

Zdroje informací:

ediblewildfood.com: Henry T. Ford Ate Weeds

vintagefordfacts.blogspot.com: Henry Ford's Diet and Food Quirks

Recepty k tomuto článku