Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Retro okénko: Cigaretové žvýkačky se prodávaly na poutích i v Tuzexu a od cigaret byste je nerozeznali
Zdroj: se souhlasem Retro muzea Brno

Dnes by taková cukrovinka stěží obstála, za socialismu však byly žvýkačky ve tvaru cigaret hitem. Protikuřácké kampaně se tehdy nevedly, kouřit bylo moderní a děti si díky nim připadaly jako dospěláci. Navíc se s takovou krabičkou plnou cigaret na hřišti hezky machrovalo. 

Děti s cigaretami v puse

Potkat v dobách předrevolučních na sídlišti partičku děti s cigaretami v puse bylo poměrně běžné. Nebyli to přitom žádní zhýralí výrostci, s cigaretami tehdy chodili po ulici klidně i ti nejmenší školáci. A nikdo se nad tím nepohoršoval – cigareta totiž byla ve skutečnosti žvýkačka.  

Žvýkačky dob minulých

Žvýkačky ve tvaru cigaret byly tehdy velmi oblíbené. A zdatně konkurovaly nejslavnější české růžové ovocné žvýkačce Pedro z Velimi, mentolové zdravotní žvýkačce proti nachlazení se sněhulákem na obalu Sevak a plátkovým žvýkačkám z Velimi, jež se prodávaly v baleních po pěti kusech v peprmintové a ovocné příchuti. Společné jim bylo to, že po chvíli žvýkání ztrácely svou chuť, což platilo i v případě maďarských pestrobarevných kuličkových žvýkaček, které se prodávaly hlavně na poutích. 

Jako pravé cigarety

To cigaretové žvýkačky se k nám dovážely většinou z Jugoslávie a prodávaly se nejen na poutích, ale podle pamětníků i v Tuzexu. Vyráběly se ale třeba i v Itálii, dokonce již v 60. letech, jak dokládají dobové obaly.  Byly opravdu věrnou kopií pravých cigaret, a to nejen samotné žvýkačky, ale i jejich obaly s nápisy Marlboro, Philip Morris či Muratti Ambassador.

Ty vypadaly tak věrohodně, že občas docházelo k vtipným omylům, jak vzpomínají uživatelé ve skupině Retro aneb vzpomínky na časy před rokem 1989. „Jednou jsem došla domů ze školy a hned jsem dostala vynadáno, že kouřím. To víte viděl mě soused a řekl to našim a bylo to. Ale potom se to vysvětlilo, že to jsou žvýkačky,“ vzpomíná třeba Božena.

O trochu jiný příběh se tam zase podělila uživatelka Eva: „Nejhorší bylo, když malý syn začal žvýkat opravdovou cigaretu v domnění, že je to ta žvýkací, co dostával od dědečka. Měl pusinku plnou tabáku.“ Podoba byla zkrátka vskutku dokonalá.  

Chuť dlouho nevydržela

Žvýkačky tehdy nelákaly jen svým tvarem, ale i chutí a příjemnou ovocnou vůní. Ta tedy také moc dlouho nevydržela, navíc byly žvýkačky často tvrdé, že z jejich žvýkání bolela celá pusa. A mnohdy z nich ani moc nešel oloupat papírový obal, děti je ale i tak milovaly. Zajímavostí je, že v zahraničí se prodávaly ve tvaru cigaret i cukrové či čokoládové tyčinky, a některé měly dokonce červený konec, aby to vypadlo, že hoří.

Dnes se již neprodávají

Pokud byste se po cigaretových žvýkačkách sháněli dnes, pravděpodobně neuspějete. Byly totiž již před lety zakázány kvůli obavám, že by pobízely děti ke kouření, takže se u nás již běžně neprodávají. Při troše štěstí na ně ale možná ještě někde narazíte v zahraničí nebo je možné, kdybyste po nich opravdu toužili, si je objednat na zahraničních eshopech.

Podle některých se prý občas ještě dají koupit na poutích nebo i výjimečně v některých menších obchodech. Jen už tolik nepřipomínají opravdové cigarety, mají ale efekt navíc - když do nich fouknete, vyfouknete z nich práškový cukr, který pak vypadá jako dým z cigarety. 

Náš tip: Na cukrárny dob minulých si můžete zavzpomínat prostřednictvím těchto ovocných košíčků podle našeho video receptu. 

Zdroje informací: 
Facebook.com: Retro aneb vzpomínky na časy před rokem 1989
Petrov, M.: Co bylo (a nebylo) za reálného socialismu

Recepty k tomuto článku