Svatomartinské tradice: Proč má být na stole vypečená husička a mladé víno, jaký význam mají plněné rohlíčky?

Proč slavíme svátek svatého Martina

Svátek svatého Martina se slaví nejen u nás, ale velmi populární je také třeba v Latinské Americe. Kdo vlastně byla tato osoba?

Martin z Tours (*316) byl synem pohanského římského důstojníka v provincii Panonie, což je dnešní Maďarsko. Otcem byl přinucen se v patnácti letech stát vojákem. I když se mu vojenský život nelíbil, brzy ho povýšili na důstojníka a převeleli k císařské gardě. Ve Francii, ve městě Amiens, mělo dojít k legendárnímu skutku. O co šlo? Mrazivého večera roku 335 se Martin vracel do vojenského tábora a uviděl žebráka, který se choulil zimou. Mečem rozsekl svůj teplý plášť a polovinu dal promrzlému muži. V noci pak ve snu spatřil Ježíše oblečeného do té půlky pláště, kterou věnoval žebrákovi. Ovlivněný tímto zázrakem se rozhodl i dál konat dobro. Martin se nechal pokřtít, odešel z armády a rozhodl se zasvětit život potřebným.

Bojoval proti pohanství a nedaleko Poitiers se usadil v poustevně, jeho světem se staly modlitby a rozjímání. Později byl i biskupem. Vykonal několik zázraků a stal se vyhledávaným. Martin zemřel 8. listopadu 397 v Candes u Tours na misijní cestě. Bylo mu 81 let. Pohřeb se konal 11. listopadu, proto se svátek slaví v tento den.

Tradice vína a posvícení

A kde se vzalo všechno to veselí a hodování? Asi 150 let po smrti sv. Martina ve francouzském Toursu začali ukazovat zázračnou vinnou révu, kterou měl Martin zasadit. Tak se Martin stal i patronem vína a vinařů. Zvyk ochutnávat tento den nové víno a podávat ho k bohaté hostině se rozšířil do Německa a dalších zemí. V 6.-7. století křesťané po 11. listopadu zahajovali postní období, které trvalo až do Vánoc. Časem zůstal jen adventní půst, ale na svatomartinském posvícení a hodování se příliš nezměnilo.

K obnovení tradice svatomartinských vín u nás došlo v roce 2004. Svatomartinská vína jsou první vína ročníku a smějí být ochutnávána 11. listopadu v 11 hodin. Tato vína podléhají přísným pravidlům.

Tradice pečené husy

Tradice pečené husy je spojená s pověstí, že svatého Martina husy rušily při kázání, 11. listopadu si proto odpykávají trest na pekáči. Může jít ale také o jinou pověst, která říká, že Martin byl velmi skromný a nechtěl se stát biskupem. Schoval se do husníku, ale husy ho kejháním prozradily. Tradice pečení husy je v našich krajích doložená od 15. století. Naši předkové říkávali: „Radosti Martina jsou husy a džbán vína.” 

Svatomartinské

Středověká tradice uctívání kultu sv. Martina je spojena s velkým hodováním a tedy i přípravou tradičních pokrmů. Protože prý husy kejhaly Martinovi do kázání, končí za trest každým rokem kolem 11.…

Tradice svatomartinských rohlíčků

Na svatého Martina se hodně hodovalo a nesmělo při tom chybět ani sladké pohoštění. A byly to právě rohlíčky, které se staly jedním ze symbolů tohoto svátku. Říkalo se jim podkovy (měly připomínat podkovy koně sv. Martina) či rohy a obvykle byly plněné mákem, případně povidly. Podle tradic je dostávali čeledíni na odchodnou, protože jim končívala služba. Pekly se ale také posvícenské koláče.

Tradice koledy

Jednou ze svatomartinských tradic bylo i koledování. Na koledu chodili obecní služebníci, což byli to třeba učitel se svými žáky, ponocný, ale také pastýř, a přáli štěstí do dalšího hospodářského roku. Dostávali drobné dárky podle spokojenosti v minulém období.

Zdroje informací:
cs.wikipedia.org: Historie svatomartinských tradic 
Český rok od jara do zimy, Milada Motlová, Fortuna Libri, 2010
Český lidový a církevní rok, Alena Vondrušková, MOBA, 2015

Náš tip: Při příležitosti tohoto svátku si upečte třeba nekynuté svatomartinské rohlíčky s ořechovou náplní podle následujícího video receptu: