Diktátor Stalin vyžadoval vanu plnou kyselých okurek, spolustolovníky „mučil“ pitím alkoholu a vařil mu Putin

Vzestup diktátora

Budoucí generální tajemník komunistické strany a neomezený vládce Sovětského svazu Josif Vissarionovič Stalin přišel na svět 18. prosince 1878 v gruzínském městečku Gori do rodiny ševce Vissariona Džugašvilliho a jeho ženy Jekatěriny. Vzdělání Josifovi poskytl pravoslavný seminář, kde se během studia tajně zapojil do revolučního hnutí. Později byl několikrát zatčen a tři roky strávil v sibiřském vyhnanství.

Po uchopení moci bolševiky v roce 1917 se pohyboval v nejvyšších patrech politiky a po Leninově smrti postupně odstraňoval protivníky a upevňoval svou moc, až se stal neomezeným diktátorem.

Jídelna co nejdál od kuchyně

Revolucionáři včetně Stalina nejprve neměli na jídlo nějaké zvláštní požadavky. Stalin s manželkou se zpočátku stravovali v kremelské kantýně, jejíž tehdejší gastronomický repertoár byl podle svědectví pamětníků spíš podprůměrný.

Protože ale "s jídlem roste chuť", s přibývající mocí se většina bývalých revolucionářů začala podobat těm, které svrhli. Manželky sovětských vládců si rychle pořizovaly kuchařky a hospodyně a výjimkou nebyla ani Světlana Allilujeva, Stalinova žena. 

Sovětský vůdce navíc od dětství, kdy celá rodina žila v jedné místnosti, nesnášel kuchyňské pachy. Jídelna i ložnice musely vždy být co nejdál od kuchyně, aby Stalinův nos ani náhodou neucítil přípravu jídla.

Stalinovi vařil Spiridon Putin

Společným rysem všech diktátorů je strach o život. Nejinak tomu bylo i u Stalina, kde ochutnávači nejprve na sobě otestovali, jestli pokrm není otrávený. Připravovat jídlo mu mohli je prověření kuchaři. Jeden z jeho osobních kuchařů se jmenoval Spiridon Ivanovič Putin a byl dědečkem současného ruského prezidenta. 

Vraťme se ale k tomu, co měl Stalin běžně na talíři. Zřejmě nebyl nijak zvlášť vybíravý, ale přednost dával gruzínským jídlům. 

Zelná polévka a šašlik

Stalin měl rád polévku ze zelí. V zimě dával přednost vydatnějšímu masovému vývaru s kysaným zelím, v létě ho pak nahradila polévka z čerstvého zelí. Plátek dušeného hovězího masa si nejčastěji dopřával s pohankou omaštěnou máslem. Miloval také typicky gruzínský šašlik, což jsou kousky masa (nejčastěji skopového) naložené v marinádě z oleje, koření a česneku. Maso se napichuje na jehlici střídavě s cibulí a peče na roštu.

Sladkou tečku představoval většinou kompot ze sušeného ovoce nebo brusinkové želé. Jídlo zapíjel zásadně gruzínským vínem.

Vana plná okurek a opíjení soudruhů

Také Josif Stalin měl jídelní extravagance. Podle svědectví jednoho z ochutnávačů, shodou okolností diktátorova prastrýce Saši, Stalin ujížděl na kyselých okurkách. Těch si nechával připravit plnou vanu.

S přibývajícími roky byl Stalin stále osamělejší a narůstal jeho strach o život, zároveň běžnou práci posouval do nočních a časně ranních hodin a k tomu nutil i své spolupracovníky. Oblíbil si chatu v Kuncevu, kam je zval ke stolu plnému gruzínských lahůdek. 

Hodování většinou začínalo kolem 23. hodiny a táhlo se do 5. hodiny ranní. Součástí bylo velkolepé popíjení v režii Stalina. Ten pro své pobavení nutil spolustolovníky pít vodku a koňak. Ti se údajně tak báli, že si netroufli odmítnout. Jak to pak dopadalo, to asi asi dokážeme představit. 

Dalo by se říct, že jak podivně Stalin žil, tak podivně zemřel. Datem jeho úmrtí je 5. březen 1953. Ve skutečnosti už 1. března prodělal záchvat mrtvice. Protože se neozýval a personál se k němu do ložnice bál vstoupit, lékařská pomoc přišla pozdě. Všemocný diktátor umíral osamoceně a bez potřebné medicínské péče.

Zdroje informací:

biography.com: Joseph Stalin

linnk.ai: Unveiling Joseph Stalin's Eating Habits

bbc.com: What do dictators like to eat?

mashed.com: Dictators With Strange Eating Habits