Ladislav Špaček poradil, jak se chovat na vánočních návštěvách: Dámám přineste květinu, poznejte, kdy odejít, nezouvejte se

Nebojte se návštěv

Po Štědrém dnu se většina rodin každoročně vypravuje na návštěvy ke svým blízkým, příbuzným, za babičkami, tetičkami a podobně. Pro někoho se jedná o milé chvíle, jiní se jich zase bojí, mnohdy i z důvodu, že úplně přesně netuší, jak se v tyto momenty mají obléct, co přinést jako prezent nebo jak se vůbec na takové návštěvě chovat. Požádali jsme proto Ladislava Špačka, odborníka na etiketu, aby našim čtenářům poradil, co a jak.

Co na sebe

Prvotním problémem se může stát volba oblečení. Pokud nejedeme třeba k babičce, která si nepotrpí na nějaké „oficiality“, je třeba trochu v šatníku vybírat. „Svým oblečením hovoříme, dáváme okolí najevo, jak si vážíme prostředí, do kterého jsme vstoupili, a lidí, kteří nás obklopují. Proto se do divadla oblékáme slavnostně, máme oblek s kravatou a šaty. Na návštěvu v rodině nebo ke kamarádům si nemusíme brát oblek, ale ve sváteční dny bychom měli dávat najevo, že víme, že jsou svátky,“ vysvětluje Špaček.

Společenské kalhoty, košile bez kravaty a sako to podle něj vyjadřují jasně. Půjdeme-li ovšem na návštěvu nadřízeného, oblek je namístě, minimálně separátní sako a kalhoty. „Kravatu mít do soukromého prostředí nemusíme, ale záleží na tom, je-li náš šéf formální nebo uvolněný typ, tomu se přizpůsobíme,“ říká pro Toprecepty.cz expert na etiketu.

Obuv zůstává na nohou

Nezapomeneme ani na správnou volbu bot. „Ani v zimě nemáme masivní obuv určenou na túru do hor. Máme polobotky, dobře vyčištěné, protože v nich budeme trávit celou návštěvu. Boty si totiž na návštěvě nezouváme,“ upozorňuje Špaček.

„Muž v obleku a ponožkách (doufejme, že nebude mít na ponožce díru) nebo žena v kostýmku a bosa vypadají (a cítí se) nekonečně trapně. V trepkách nebo papučích, které měly už na nohou desítky předchozích návštěv, to nebude o nic lepší,“ popisuje bývalý mluvčí prezidenta Václava Havla s tím, že se musíme smířit s faktem, že po návštěvě musíme umýt nádobí a vyluxovat či vytřít.

Drobný dárek je pravidlem

Pokud se vypravíme na formálnější návštěvu, které se nemůžeme ze zdvořilostních důvodů vyhnout, je dobré mít na paměti, že bychom neměli přicházet s prázdnýma rukama. „Na návštěvu přinášíme paní domu květiny. Za první republiky květiny doručovali poslíčci v průběhu odpoledne, aby paní domu měly dost času vybrat vhodnou vázu a kytice krásně naaranžovat. Pozve-li si hostitel více hostů, musí počítat s větším počtem váz, aby nemusel květiny nedůstojně skladovat v umyvadle,“ vysvětluje Špaček. 

Budeme-li vědět, co bude k večeři, můžeme přinést něco stylového na doplnění, například k italské večeři přineseme podle odborníka tiramisu jako moučník. „Láhev dobrého vína pro pána domu je v pořádku, ale nejdřív se podává víno hostitelů. To proto, aby se přinesené víno „uklidnilo“ a správně temperovalo. A také proto, aby hostitel nedával najevo, že je závislý na tom, co si hosté donesou,“ popisuje Špaček.

Problematické potraviny 

Pokud se chystáte na návštěvu, která není tou klasickou „rodinnou“ a něco, třeba ze zdravotních důvodů, nemůžete jíst, připravte se na to, jak s tím hostitele seznámíte. „Stravovací omezení je novinka posledních pěti let. Pokud něco nejíme, tak to prostě nejíme a neseznamujeme hosty se svými chorobami nebo odchylkami od většinové populace. Nejím-li pečivo, nechám ho na talířku bez komentáře, nevyprávím společnosti, co by se stalo, kdybych rohlík pozřel,“ vysvětluje expert na etiketu.

Jde-li o přátelskou návštěvu příbuzných nebo kamarádů, můžeme je podle Špačka při potvrzování pozvání upozornit, že jsme třeba vegetariáni, aby připravili alternativní občerstvení. „U formálních návštěv naše rozmary, třeba že nejíme rajčata nebo rýži, zůstanou naším tajemstvím. Prostě je necháme na talíři a nebudíme kolem toho rozruch,“ radí odborník.

Kdy návštěvu ukončit

Častým problémem u návštěv také bývá to, že nedokáží správně odhadnout, kdy mají odejít. Na to však podle Špačka existuje známá poučka. „Pravidlo říká, že návštěvu zahajuje hostitel a ukončuje host. Nehodí se, aby hostitel v devět hodin večer vstal a řekl: „Tak jsme všechno snědli a vypili a měli bychom pomalu končit“. Je na hostovi, aby taktně vycítil, kdy je program návštěvy vyčerpán, víno už se nedolévá, debata vázne a hostitel zívá, a zdvořile se odporoučel,“ říká s úsměvem specialista na zdvořilé chování ve společnosti.

Nezapomeňte také na to, že návštěvu můžete slušně odmítnout, pokud se k vám sama „pozve“. „Záleží na tom, kdo to je. Může to být někdo, koho rádi uvidíme, a jestli „se pozval“ sám, nebo jsme ho pozvali my, není důležité,“ vysvětluje odborník.

„Horší je, když se vnucuje na návštěvu někdo, koho vidět nemusíme, ba přímo nechceme. Zdvořilejší forma vyžaduje taktní odmítnutí, třeba s vymyšlenou výmluvou - jedeme na hory, manželka má chřipku,“ radí Ladislav Špaček. A my dodáváme, že návštěva nemá být v žádném ohledu pro nikoho stres, ale jen příjemně strávená chvilka. Tak si ji užijte!

Náš tip: Připravte si podle našeho video receptu vánoční punč, kterým můžete pohostit sváteční návštěvy.