Únorové pranostiky předpovídají „Únorová voda – pro pole škoda,“ nebo také „Teplý únor – studené jaro, teplé léto“

Únorové pranostiky

Naši předkové si po staletí všímali přírodních jevů a podle nich vytvářeli pranostiky – lidové moudrosti, které měly pomoci předpovědět budoucí počasí či úrodu. 

Únor je měsíc plný proměnlivého počasí, které často rozhoduje o tom, jaké bude nadcházející jaro a hospodaření během roku.

I když dnes máme k dispozici moderní meteorologické přístroje a satelitní technologie, pranostiky mají své kouzlo. Připomínají nám, jak důležité je naslouchat přírodě a respektovat její rytmus. Navíc nám poskytují možnost nahlédnout do minulosti a pochopit, jak naši předkové vnímali svět kolem sebe.

Známé únorové pranostiky

„Únor bílý, pole sílí.“ Tato pranostika naznačuje, že dostatek sněhu v únoru je příslibem dobré úrody. Sníh chrání půdu před promrznutím a zároveň ji obohacuje o vláhu, což je pro zemědělce velmi důležité.

„Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží.“ Lidová moudrost předpokládá, že silné únorové mrazy mohou naznačovat, že zima se blíží ke konci a brzy přijde jaro.

„Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.“ Proměnlivé únorové počasí, kdy se střídají mráz a obleva, může znamenat, že zima se protáhne až do března. „Je-li únor mírný ve své moci, připílí s mrazem březen i v noci.“ Nebo také: „Jestli v únoru se mušky mlely, zjara rády umírají včely.“

„Únorová voda – pro pole škoda.“ Pokud je únor teplý a deštivý, pole se mohou podmáčet a na jaře hrozí horší podmínky pro růst plodin.

Zimní recepty

Zima v našich končinách nemá tu nejlepší pověst. Nic neroste, ovoce a zelenina se musí dovážet z teplejších krajů, kvůli čemuž jejich cena stoupá, člověk se neustále klepe mrazen a ani sluníčko ho…

Únor jako předzvěst jara

I když bývá únor často spojován s mrazivým počasím, je zároveň měsícem, kdy si příroda pomalu připravuje půdu pro příchod jara. Světlo začíná přibývat, sníh na horách taje a někdy je dokonce už vidět, jak se příroda pomalu probouzí. Lidé slaví masopust a užívají si dobrých jídel před tím, než přijde půst.

„Teplý únor – studené jaro, teplé léto,“ říká další z pranostik a minulá léta tomu dávají za pravdu.

Významným dnem je také druhého února, o kterém se říká: „Bouří-li a sněží na Hromnice, bývá jaro blízko velice.“ „Je-li na Hromnice zataženo, sedlákovi je zpomoženo.“ „Jestli na Hromnice mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.“ A nesmíme zapomenout ani na známé: „Na Hromnice o hodinu více.“ Vypovídá o tom, že den je o hodinu delší než v době zimního slunovratu, což bývá 21. prosince.

„Když na Dorotu svítí slunce, ponesou hodně slepice,“ tvrdí pranostika o svátku 6. února (podle starších církevních kalendářů).

„Na svatého Valentýnka sej přísadu do záhonka,“ říká pranostika o 14. únoru a my přemýšlíme, co všechno bude potřeba zařídit na jarní výsevy.

„Na svatého Matěje lidské srdce okřeje, slunce pozře závěje, nad polem si skřivan zapěje.“ 24. února o sobě jaro pomalu dává vědět.  

Náš tip: V únoru je období masopustu a chystají se třeba koblihy. Připravte si je třeba v jednoduchém a rychlém provedení podle následujícího video receptu: