Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Jak bude v praxi fungovat nařízení o podávání kohoutkové vody v restauracích zdarma, zatím nikdo neví.
Zdroj: Freepik, freepik, koláž Toprecepty

Slovo zdarma je strašákem pro každého restauratéra. V oboru, kde se musíte snažit předčit konkurenci každou maličkostí a zlákat tak hosta na svou stranu, je poskytování slev nebo dokonce nabízení čehokoliv „free“ důkazem slabosti. Když vám ovšem něco poskytovat zdarma nařídí zákon, je to o něčem jiném a právě na to se nyní gastro odvětví musí připravit.

Zdarma jako strašák

Nařízení Evropské unie se vztahují na všechny členské státy, což platí u těch, které lidé přijímají s povděkem, až po ty, jejichž význam jim přijde nepochopitelný. Když  však jde o zákon, který postihuje pouze určitý segment společnosti, často dochází k veřejným debatám a vyostřeným diskuzím. Nejinak je to i u nařízení, které se chystá na rok 2027. Podle něj budou muset restaurace nabízet svým zákazníkům zdarma kohoutkovou vodu.

Pro zákazníky pochopitelně vítaný bonus, který  sice zcela kosmeticky pomůže v restauraci ušetřit na útratě. Pro opačnou stranu, tedy provozovatele gastronomických zařízení, jde o nepřijatelný zásah do jejich podnikání a snižování zisku. Argumenty obou stran jsou zcela jasné a pochopitelné.

Jak to vidí hospodský

Pro ty, kteří žijí v představě, kterou se občas snaží vzbudit někteří politici, že „hospodští“ jsou šizuňkové podvádějící na čem se dá, jde o vítané nařízení. Ti, kteří vědí, „která bije“, nepochopitelně zvedají obočí.

Staré známé pořekadlo praví: Bez peněz do hospody nelez. Logicky, co by tam člověk pohledával v momentě, kdy si nemůže nic objednat. Navíc celý koncept komerční gastronomie je založen na tom, že zákazník utrácí, tudíž každá židle vydělává na provoz restaurace, hospody, baru a spokojené živobytí jejich majitele. V momentě, kdy na ní sedí neutrácející člověk, peníze se de facto kutálí k majiteli jiného podniku.

Pohled zákazníka

Na druhé straně stojí zákazník, který má v úmyslu utrácet za jídlo, kávu, dezert, ale nemusí k tomu dostat i nápoj, na který z jakéhokoliv důvodu nemá chuť nebo mu například přijde zbytečně předražený. Sáhl by proto po vodě z kohoutku, která mu přijde jako nejlevnější alternativa. V současnosti se však v mnohých restauracích setká neochotou či nemožností si takový nápoj dát, nebo za něj zaplatí skoro stejně jako například za minerálku. Za dva roky by tomu však mělo být jinak a v každém gastronomickém zařízení by měl bez okolků dostat sklenici pramenité vody.

Proč ne, pokud si na tom „nepostaví“ celý svůj pitný režim, spojený s návštěvou daného podniku, a takoví výtečníci se rozhodně najdou. Otázkou je, zda si to dovolí v renomované luxusní restauraci nebo to budou zkoušet pouze v těch „normálnějších“. Má ovšem majitel restaurace na malém městě menší práva na výdělek než velký restauratér z Prahy? Určitě ne, proto je voda zdarma pohromou pro oba úplně stejnou.

Řešení se nabízí

Do roku 2027 se může stát spousta věcí a nařízení nakonec vůbec nemusí být aplikováno, ale již nyní debata o něm ukazuje, že problém rozhodně není jednostranný. Pokud potřebujete zapít prášek, zřejmě by bylo slušností, aby vám v restauraci vyhověli a podali sklenici „kohoutkovky“, ale jestli hodláte trávit večer s kamarády doslova na vodě, protože je zadarmo, chtělo by to se nad sebou zamyslet.

Stejně jako v mnoha dalších případech je i bezproblémové podávání vody zdarma otázkou kompromisu a hlavně slušného chování. Nic se nemá přehánět a hystericky trvat na dodržování „příkazu EU“, na druhé straně ani přístup, připomínající film Dědictví, tedy „sodu pouze ke kávě“,  není v pořádku.

Náš tip: Ke kynutým ovocným knedlíkům, které si můžete připravit podle našeho video receptu, by se voda hodila.

Recepty k tomuto článku