„Březen vlhký, rmutný – sedlák smutný“ či „O svatém Řehoři mrazy vše umoří“ aneb Lidové pranostiky na březen

Pranostiky na březen

Březen symbolizuje přechod mezi zimou a jarem. Příroda se pomalu probouzí ze zimního spánku, dny se prodlužují a sluneční paprsky nabírají na síle. Přesto ale počasí zůstává velmi proměnlivé – teplé dny se mohou rychle změnit ve sněhové přeháňky nebo studený déšť.

Naši předkové si této proměnlivost dobře všímali a své zkušenosti přenesli do lidových pranostik, které se předávají z generace na generaci. Pranostiky sice dnes vnímáme pro zpestření, ale je třeba je také brát jako odkaz dlouholetého pozorování přírody. V minulosti se totiž lidé museli spoléhat na vlastní zkušenosti, aby dokázali odhadnout, jaké počasí je čeká a jaký vliv bude mít na úrodu. V březnu se proto často setkáme s pranostikami, které se zaměřují na střídání zimního a jarního počasí, předpovídají, jaké bude léto, nebo naznačují, zda se můžeme těšit na úrodný rok. Toto období máme půst a koncem měsíce nastává jaro. 

Nejznámější březnové pranostiky

„Březen – za kamna vlezem.“ Patří snad mezi ty nejznámější březnové pranostiky. Dny se prodlužují a slunce začíná hřát, ale zima se často nevzdává a může se vrátit v podobě mrazů a sněhu.

„Kolik březnových mlh, tolik červencových lijáků.“ Březen bývá často mlhavý a podle této pranostiky lze množství mlh v tomto měsíci brát jako ukazatel pro deštivé období v létě. Pokud je březen mlhavý, můžeme v červenci očekávat více deště.

„Suchý březen, mokrý máj – bude humno jako ráj.“ Tato pranostika naznačuje, že pokud je v březnu sucho, květen bývá deštivý, což prospívá úrodě. Naopak příliš deštivý březen mohl znamenat suché léto a horší sklizeň. Podobná je také pranostika, která nabízí další variantu předpovědi. „Březen suchý, duben mokrý a květen větrný, pytle s obilím a sudy s vínem naplní.“ Nebo také „V březnu když se práší, stromy brzo raší.“ 

„Březnové slunce má krátké ruce.“ Ačkoliv už v březnu můžeme cítit teplo slunečních paprsků, jejich síla ještě není dostatečná na to, aby výrazně ohřála půdu nebo roztála větší množství sněhu.

„Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl.“ Tato pranostika varuje před tím, že pokud je v březnu nezvykle teplo, může se v dubnu ještě vrátit chladné počasí a mrazy.

Jarní

Jarní jídelníček fandí zdravým a odlehčeným receptům. Tělo potřebuje po chladné zimě dodat vitamíny, a tak bychom mu je měli dopřát. Základem jsou rozhodně čerstvé bylinky, které začínají růst a dají…

Březnové pranostiky podle dnů

12. března má svátek Řehoř a traduje se: „Na svatého Řehoře den s nocí v jedné míře“, ale také pranostika, která vypovídá o začátku zemědělských prací: „Na svatého Řehoře líný sedlák, který neoře.“ Následující pranostika připomíná, že zimě stále není konec: „O svatém Řehoři mrazy vše umoří.“ 

19. březen má svátek Josef a naši předkové tvrdili: „Je-li na svatého Josefa hezky, urodí se málo obilí,“ ale také opak „Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok“ a další pranostika to potvrzuje: „Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok, prší-li nebo padá sníh, bude mokro a neúroda.“

O 22. březnu bylo rčení: „Na Kazimíra pohoda, na brambory úroda.“

Významným dnem byl i 25. březen, den Zvěstování panny Marie, kdy se říkalo: „Do matičky boží tráva neroste, i kdyby ji kleštěmi tahal, po Panně Marii roste, i kdyby ji palicí zatloukal.“ A také upozorňoval hospodáře: „Panny Marie Zvěstování – zelených semen rozsévání.“

Náš tip: Náročné období vyžaduje přísun živin, jako jsou třeba klíčky. Připravte si salát z červené řepy s klíčky a medovo-hořčičnou zálivkou podle následujícího video receptu: