Jak se slaví masopust: Na Tučný čtvrtek patří jitrnice, na neděli polévka gerštl a v úterý se smaží koblihy a boží milosti

Masopust končí, začíná doba postí

Masopustní období je poměrně dlouhé. Začíná již na Tři krále, tedy 6. ledna, končí až na Popeleční středu, jejíž datum je pohyblivé a odvíjí se od data Velikonoc. V současnosti se různé akce konají po celý čas, v minulosti pravý masopust nastával až poslední dny předtím, než začalo čtyřicetidenní období půstu.

Název masopust se nicméně přenesl na celé období mezi dvěma půsty (předvánočním a předvelikonočním), kdy se směly konat bály, tancovačky a kdy se konalo nejvíc zabijaček. Jak se slavily poslední masopustní dny a na čem si naši předkové pochutnávali?

Tučný čtvrtek (27. února 2025)

Tučnému čtvrtku se neříká tučný jen jak náhodou. Právě v tento den si každý mohl dát bez výčitek co nejvíc tučného a vydatného jídla, aby se pořádně posilnil před nadcházejícím půstem. Říkalo se totiž, že „kdo v tento den hodně jí a pije, tomu v příštím roce nebude chybět síla a zdraví.“

Lidé se navzájem navštěvovali nebo se scházeli v hospodě a hodovali. Na oběd se podávaly vepřová pečeně s knedlíkem a zelím nebo opečené jitrnice, kromě čuníka se zabíjely i husy a kachny. Vše se pak vydatně zapíjelo pivem a vínem. Jako moučník se pak podávaly koblihy, šišky nebo boží milosti, které se smažily na sádle ze zabijačky, takže byly rovněž pořádně tučné. 

Náš tip: Připravte si třeba tento pečený bůček podle našeho receptu.

Taneční neděle (2. března 2025)

V tento den se ani tak nehodovalo, jako spíš veselilo. Pořádaly se totiž ty největší tancovačky a bály, a nichž se tančilo až do pondělního rána. Někde se dokonce tancovalo již od soboty. Zábava začínala již v odpoledních hodinách, kdy se pro děti pořádala tzv. dětská muzika – většinou na rychtě nebo na statku.

Dětem už tam vyhrávali hudebníci, kteří pak odsud odcházeli do hospody, u níž býval taneční sál. Ani děti nepřišly zkrátka a mohly si pochutnávat na buchtách a koblihách. 

Náš tip: Před odchodem na tancovačku se jedla na posilněnou vydatná polévka z krup zvaná gerštl. Tu si můžete uvařit podle receptu z našeho staršího článku. 

Masopustní pondělí (3. března 2025)

Tancovačky pokračovaly i v pondělí. Některé zdroje uvádějí, že právě v tento den se konal tzv. mužovský nebo babský bál. Ten byl určen jen ženatým mužům a vdaným ženám, svobodné dívky a chlapci tam nesměli. Někdy se ženy sešly jen samy, tomuto setkání se pak říkalo jalový bál. 

Náš tip: Výborným občerstvením při nějaké zábavě a nemusí, to být nutně tancovačka, jsou třeba jitrničky a jelítka. Dejte si je třeba na zelí. 

Maškarní úterý (4. března 2025)

Zatímco v současnosti chodí průvody masek obvykle o víkendu, dřív pro ně bylo vyhrazeno úterý, kterému se i tak podle maškar říkalo. V minulosti bývaly v původu tradičně zastoupeny určitě masky jako Laufr, kobyla, turci, slaměný, smrtka, cikánka, žid, bába s nůší, medvěd a nevěsta.

Některé z nich mívaly i svůj speciální úkol. Třeba kobylu vždy na konci popraví, s medvědem si zase chtěly zatancovat všechny ženy, neboť zajišťoval plodnost. Pro maškarní průvod se v jednotlivých staveních chystalo nějaké pohoštění – hlavně koblihy, boží milosti, koláče, chleby se sádlem nebo klobásky.

Chybět samozřejmě nesměla chybět štamprlička něčeho ostřejšího, pivo nebo tehdy oblíbený likér rosolka. 

Náš tip: Masopustní koblihy snadno zvládnete podle našeho receptu. 

Popeleční středa (5. března 2025)

Popeleční středu oficiální končí masopust a začíná doba postní, která trvá čtyřicet dnů až do Velikonoc (s výjimkou postních nedělí). Lidé během Popeleční středy chodili do kostela pro tzv. popelec – křížek z popela, jenž se kreslil na čelo. Tento den byl nejpřísnějším dnem půstu – samozřejmě se nesmělo jíst maso, navíc se mělo jíst jen jednou denně. 

Náš tip: Jedním z typických staročeských pokrmů je třeba pučálka.

Pytlový čtvrtek (6. března 2025)

I když už byla doba postní, bylo povoleno v tento den dojídat zbytky z masopustu. Nikam se však už nechodilo a každý si musel hezky všechno dojíst doma. Pytlový se mu říkalo proto, že bylo žádoucí, aby se všechny dobroty „zpytlovaly“ (snědly).

Náš tip: Ze zbylých škvarků můžete udělat třeba pomazánku podle našeho video receptu.