Čachtická paní si dopřávala minimálně dvanáct chodů, na talíři měla candáta plněného mletým masem a guláš

Co víme o Čachtické paní

Alžběta Báthoryová je hlavní hrdinkou mnoha knih a její příběh byl několikrát zfilmován. Připomeňme si, že se narodila 7. srpna 1560 v městě Nyíbátor, které leží na pomezí Maďarska a Rumunska. Právě tam v oblasti zvané Sedmihradsko měla bohatá a vlivná šlechtická rodina Báthoryů mnoho majetku. Z významného rodu byl i Alžbětin manžel František Nádasdy, hlavní kapitán uherských vojs, který měl mj. paláce ve Vídni a v Bratislavě.

V genech Báthoryů se projevovala pýcha, tyranství, smyslnost i sklony k sexuální zvrácenosti. A tyto vlastnosti měla i Alžběta. Jako tyran ovšem proslul i František.

A proč Čachtická paní? Poprvé byla přistižena při mučení dívek právě v Čachticích, kde měla dům, a na Čachtickém hradu pak byla vězněna.

Legendy o koupeli v krvi malých dívek

Lidové vyprávění Alžbětu líčilo jako sadistickou a krutou ženu, která mučila a vraždila mladé dívky, aby se pak pro omlazení koupala v jejich krvi nebo ji pila. To se sice neprokázalo, ale i tak činy této ženy směle konkurují hororovým příběhům.

Hraběnka začala vraždit v roce 1585, a to za tichého souhlasu svého muže. Ten zemřel v roce 1604. Alžběta se vždy vypravila na některé ze svých panství, kde nechala sluhy unášet mladé ženy nebo sirotky. Zavírala je do tajných komnat, kde je mučila a poté vraždila.

Pestré jídelní kombinace

Psychická vyšinutá žena zřejmě byla všestranně poživačná. Značný majetek a bohatství jí umožňovalo, aby si dopřávala to nejlepší jídlo a pití. Přelom 16. a 17. století se navíc považuje za počátek rozvoje maďarské gastronomie, která samozřejmě začínala na šlechtických stolech.

Mísily se tu vlivy rakouské,  transylvánské, ale také balkánské. Alžběta už tak měla na stole například guláš, který Maďaři převzali od tureckých pastevců.

Vydatný první chod

Běžně se podávalo minimálně 12 chodů, což bylo pro tehdejší maďarskou šlechtu normální. Slavnostní hostiny (svatby. křtiny apod.) byly ve znamení alespoň 25 chodů. Zajímavé je, že na rozdíl například od Francie či Německa nebylo v Uhersku zvykem servírovat polévky.

Prvním chodem tak bylo tzv. těžké jídlo, tedy vydatná pečínka nebo již zmíněný guláš, jiné dušené maso nebo ryba. Bylo mj. zvykem plnit candáta mletým masem a pak teprve péct.

Olej, máslo a med

Základním kořením byla už tehdy paprika, nešetřilo se ale ani česnekem a cibulí, výjimkou nebyl ani šafrán. Teprve pak byla podle sezóny různá čerstvá i nakládaná zelenina, studená masa, na závěr sladké pochutiny podobné těm tureckým a ovoce.

Za zmínku stojí, že se na šlechtických dvorech, tedy i na panstvích Čachtické paní, dbalo na kvalitní suroviny. Pokrmy se připravovaly na oleji nebo másle, mezi důležité ingredience patřila i smetana či med. Často se dusilo na víně. Vínem se pochopitelně vše zapíjelo.

Vražednému řádění Alžběty Báthoryové zamezil uherský palatin (místodržící) Juraj Thurzo, který roku 1610 objevil v Čachticích mrtvé a mučené dívky a ostatky dalších. Alžběta byla uvězněna na Čachtickém hradě, kde v roce 1614 ve věku 54 let zemřela.

Zdroje informací:

novinky.cz: Pověsti o krvavé čachtické paní nelhaly
mult-kor.hu: Magyar konyha a gulyás előtt: milyen ételek kerültek az asztalokra a XVI–XVII. században?
borneked.hu: A Magyar konyha a XVI-XVII. században