Jak správně opéct špekáčky na ohni, aby se nespálily a chutnaly božsky? Pár tipů pomůže k dokonalému výsledku

Opékání špekáčků nejen na čarodějnice

Opéct si špekáček nad ohněm je oblíbenou letní zábavou. Posedět u sálajících plamenů a vychutnat si pak dozlatova opečenou vyhlášenou českou uzeninu zkrátka patří k prázdninové pohodě.  A mnozí tak s posezeními u táboráků začínají už s prvními teplejšími večery, třeba právě 30. dubna, tedy na pálení čarodějnic, kdy je zvykem rozdělávat ohně.  

Není divu, že se čarodějnická noc bez opékání špekáčků neobejde. I když by se mohlo zdát, že opéct špekáček na ohni není žádná věda, i tento jednoduchý kulinářský počin mnohdy končí špekáčkem v ohni nebo uzeninou spálenou na uhel. Jak těmto karambolům předejít a pochutnat si šťavnatém buřtíku? Stačí se řídit několika následujícími tipy. 

Kvalitní špekáček je základ

Hlavním předpokladem úspěchu je kvalitní uzenina. Pravý špekáček má ochrannou známku EU a je chráněn jako zaručená tradiční specialita. Tímto názvem se tak smí označovat pouze uzenářský výrobek, který splňuje přísná kritéria na množství hovězího a vepřového masa a špeku, jak jsme psali v našem starším článku.

Správný špekáček by tak podle vyhlášky měl mít „chuť a vůni příjemnou, po čerstvé uzenině a koření. Výrobek má být přiměřeně slaný a po ohřátí na skusu šťavnatý. Má mít pružnou, křehkou a soudržnou konzistenci, připouštějí se pouze ojedinělé vzduchové dutinky. Požadovaná barva na řezu vychlazeného výrobku je světle až tmavě růžová.“ Jen takový špekáček se pak na ohni dokonale propeče dokřupava a zůstane i pěkně šťavnatý.

Levné výrobky s přílišnou příměsí mouky, vody a škrobu se snadno trhají, praskají nebo spálí dřív, než se prohřejí. Pokud máte možnost, vybírejte špekáčky z řeznictví nebo od ověřeného výrobce – bývají šťavnatější a při opékání krásně voní. K opékání lze ovšem zvolit i jinou kvalitní uzeninu, jako jsou různé klobásky.

Jak nejlépe nařezat špekáčky?

Špekáček je rovněž nutné před opékáním nařezat, aby se lépe propekl, krásně rozevřel a nasál kouřovou vůni. Způsobů je hodně, nejklasičtější je ale křížové naříznutí na koncích. Pokud chcete efektní vzhled, zkuste buřt lehce spirálovitě nakrojit po celé délce.

Máte-li rádi na buřtících nejvíc opečené „rožky“, je pro vás ideální naříznutí jen z jedné strany, ovšem až do třetiny, známé jako chobotnice nebo dron. Oblíbený je i tzv. „ježek“, kdy se špekáček po celé ploše nařeže tak, aby vznikla mřížka. Při jakémkoliv nařezávání je hlavně důležité, aby řezy nebyly hluboké až tak, že by se buřt při opékání rozpadl.

Jak opékat špekáčky?

Kromě toho, že nejčastějším problémem při opékání je, že buřtík spadne do ohně, často se stává i to, že se opeče příliš do černa.

• Špekáčky by se totiž neměly vkládat přímo do plamenů – tam se sice opečou rychle, ale stejně tak rychle se spálí, ovšem jen na povrchu, a uvnitř mnohdy bývají nedopečené.
• Nejvhodnější je proto opékat špekáčky až nad žhavými uhlíky. Pokud se vám na ně nechce čekat a chcete se ještě u ohně ohřát, opékejte špekáčky až nad plameny v horkém vzduchu. Ideální vzdálenost od nich je cca 10 cm, při větší vzdálenosti by však opékání trvalo moc dlouho. 
• Do chuti se promítá i to, na jakém ohni buřty opékáte. Nejlepší je ten, na nějž jste použili suché a tvrdé dřevo – polena nebo větve nejlépe z listnatých stromů. Na podpal se výborně hodí březové větvičky. Vyhněte se hlavně používání umělých podpalovačů, které obsahují škodlivé chemikálie. 
• Na opékání lze použít vidlice, které předem zbavte nečistot a opalte v ohni. Vhodné jsou i obyčejné pruty z čerstvého dřeva, nejlépe z lískového keře.
• Při opékání nezapomeňte špekáčky pravidelně otáčet, aby se rovnoměrně opékaly ze všech stran. Opékejte je, dokud nejsou zlatavě hnědé a dobře prohřáté. 

Náš tip: Pokud by vám nějaké špekáčky z opékání zbyly, můžete si je udělat na pivu podle našeho video receptu.