Od áčka po železo: Encyklopedie důležitých vitamínů a přehled potravin, kde je najít, díl II.

Lysin

Proč je potřeba: Aminokyselina lysin pomáhá tělu vstřebávat vápník a formovat kolagen důležitý pro kosti a svaly. Lysin také hraje roli při tvorbě karnitinu, vitamínu, který je zásadní k regulaci cholesterolu v krvi.

Kde ho najdeme: Červené maso, ořechy a sójové boby jsou skvělými zdroji lysinu

Vitamín M

Proč je potřeba: Vitamín patřící do rodiny Vitamínu B je velmi důležitý pro těhotné ženy. Může totiž pomoci při prevenci potíží při porodu. Všeobecně pomáhá vitamín M formovat tkáně a bílkoviny.

Kde ho najdeme: Vitamín M lze najít ve velmi pestré škále potravin včetně listové zeleniny, ovoce, oříšků a mléčných výrobků. Vítězem o potravinu s největší koncentrací vitamínu jsou však hovězí játra. Pokud ta nepatří mezi vaše nejoblíbenější, chybu neuděláte ani se špenátem. 70gtéto listové zeleniny obsahuje až 33% denní doporučené dávky. Kyselina listová, laboratorně vytvořený vitamín M, se často přidává do pečiva a cereálií.

Niacin

Proč je potřeba: Niacin, stejně jako jeho příbuzní, vitamíny skupiny B, je důležitý pro proces vytváření energie z potravin. Prospívá také našemu trávicímu traktu, kvalitě pokožky a napomáhá správné funkci nervového systému.

Kde ho najdeme: Velké množství niacinu je k nalezení v droždí a arašídech (150 g arašídů obsahuje 17,6 mg niacinu, což našemu tělu stačí na celý den.

Omega-3 mastné kyseliny

Proč jsou potřeba: I když tuky mají většinou špatnou reputaci, bez některých druhů bychom se neobešli. Mezi takové patří omega-3 mastné kyseliny, které se podílejí na zdraví našeho mozku a má protizánětlivé účinky.

Kde je najdeme: Stejně jako v případě železa i omega-3 mastné kyseliny se vyskytují ve dvou formách, z čehož jedna je rostlinného původu. Listová zelenina, oříšky, semínka. Druhou kategorii lze nalézt v zásadě v tučných rybách. 150 g tuňáka obsahuje 8,5 g omega-3 mastných kyselin.

Riboflavín

Proč je potřeba: Máme tu dalšího člena rodiny vitamínů B, který, stejně jako ostatní, lze považovat za antioxidant potřebný k boji s nachlazením. Dále pomáhá štěpit potraviny na energii a tvořit červené krvinky

Kde ho najdeme: Nejlepším přírodním zdrojem jsou rozhodně hovězí játra. Pokud ale chcete sáhnout po jiné variantě, máte štěstí. Riboflavín je v mnoha značkových cereáliích ve velmi podobném množství, jako v játrech.

Selen

Proč je potřeba: Selen je minerál plný antioxidantů. Tělo ho sice potřebuje v porovnání s ostatními velmi malé množství, o to větší roli hraje selen v prevenci chronických chorob. Selen také pomáhá regulovat imunitní systém a štítnou žlázu.

Kde ho najdeme: Pouhých 6-8 para ořechů obsahuje 777% doporučené denní dávky selenu, Takové množství může být ale pro tělo škodlivé. Je tedy dobré sáhnout po hlavním zdroji číslo 2, kterým je tuňák v konzervě. Ten obsahuje cca. 68 mg selenu na 100 g, nebo 97% doporučené denní dávky.

Tiamin

Proč je potřeba: Tiamin, také známý jako vitamín B1, pomáhá tělu přeměnit sacharidy v energii. Zásadní je také pro zdravé fungování mozku a nervového systému jako takového.

Kde ho najdeme: Dobrým zdrojem tiaminu jsou piniové oříšky (1,2 mg na porci) a sojové boby (1,1 mg).

Vápník

Proč je potřeba: Vápník je nejvíce zastoupeným minerálem v těle. Více než 99 % vápníku v našem těle obsahují kosti a zuby a je to právě vápník, který je pomáhá zpevňovat. Při účincích vápníku v našem těle také nesmíme zapomínat na cévy a svaly.

Kde ho najdeme: Nejbohatším zdrojem jsou mléčné výrobky, obyčejný nízkotučný bílý jogurt obsahuje 415 mg vápníku (42% doporučené denní dávky) na porci. Listová zelenina (např. čínské zelí) je dalším dobrým zdrojem tohoto minerálu.

Zinek

Proč je potřeba: Zinek je známý pro svojí roli v dobře fungující imunitě a důležitý je také pro smysly jako chuť a čich.

Kde ho najdeme: Ústřice obsahují ze všech potravin nejvíce zinku (74 mg na porci, což je téměř 500% doporučené denní dávky), ale lidé přijímají zinek nejčastěji v mase. Například 100 g hovězího obsahuje 7 mg.

Železo

Proč je potřeba: Bílkoviny v našem těle používají tento kov k přenosu kyslíku a výstavbě buněk. Většina železa v těle se nachází v hemoglobinu, bílkovině červených krvinek, které se starají o správné okysličování všech tkání v těle.

Kde ho najdeme: V přírodě nalezneme železo ve dvou formách, jedna se váže na zmíněný hemoglobin a najdeme ji v zásadě v mase a rybách. Dobrou zprávou pro vegetariány může být, že železo se hojně vyskytuje i v čočce a fazolích. Nejvíce železa bychom pak hledali v kuřecích játrech (11 mg na porci, tedy 61% denní doporučené dávky)