Stůl Krále Slunce zdobily kila masa. Jak se jedlo ve Versailles a co platilo za největší pochoutku?

Ludvík XIV. nejraději jedl v soukromí

U dvora Ludvíka XIV. a v jeho blízkosti ve Versailles žilo na deset tisíc lidí a nakrmit značnou část z nich - dvořany, hosty a koneckonců i sloužící - nebylo nic jednoduchého. Padla na to podstatná část rozpočtu královského života. Mluvilo se dokonce o tom, že z každých deseti franků vybraných na daních pro královské potřeby šla na jídlo víc než polovina.

Kdo by si ale myslel, že král běžně hodoval před takto početným publikem, velmi by se mýlil. Ludvík XIV. nejraději obědval i večeřel sám nebo jen v úzkém kruhu nejbližší rodiny, přátel či hostů. A je to pochopitelné, pozornosti měl jistě za celý den dost a moment klidu u jídla tak přišel vhod. Jen občas král jedl ve větší společnosti a výjimečně i veřejně. V takové vzácné chvíli pak působil spíš jako výstavní exponát. Lidé mohli chodit kolem stolu a dívat se, jak vladař večeří. Samozřejmě při dodržení všech daných pravidel. Zírat na krále nebylo možné ani tady.

Jídelna pro dvořany

Sám král dokázal spořádat obrovské množství jídla a i v případě, kdy jedl v přísném soukromí, šlo o opulentní hody. Jídlo se připravovalo mimo palác, kde měl král svoje komnaty, a tak už jen samotná jeho cesta z kuchyně k panovníkovi na talíř byla obřadem, kterého se účastnily desítky sloužících. A pak se na stole v králově pokoji objevily podnosy s jídlem. V ložnici pak na něj čekalo občerstvení, které ho mělo udržet sytého až do rána. Šlo o dva až tři bochníky chleba, tác s jídlem (dnes bychom asi řekli, že šlo o studenou mísu) a samozřejmě dostatek vína.

Kde jedli ostatní dvořané, když král hodoval v ústraní jen v úzké společnosti? Mnozí se stravovali na vlastní náklady ve městě, jiní doma a ti, kteří trvali na tom, že budou královými hosty se vším všudy nebo zkrátka neměli na to, aby se živili vlastními silami, měli možnost využívat společné prostory pro přibližně pět stovek lidí. Dnes bychom to snad mohli přirovnat k lepší závodní jídelně. I tak to ale dvořanům stálo za to. Snaha být poblíž krále a naděje, že si jich všimne a snad z toho bude i nějaké významnější místo, byla obrovská.

Neuvěřitelný jídelníček

Dochoval se dokonce i jídelníček z roku 1662, který nabízí detailní pohled na královy talíře. Co tedy služebnictvo jeho veličenstvu nabídlo?

Na stole se pravidelně objevovala dušená drůbež - kachny, husy a koroptve, další hlavní jídlo pak představovala čtvrtka telete a koláč s masovou náplní. Poté přišla kuřata připravovaná na žhavých uhlících, dvě slepice a čtyři pečení králíci. Jako předkrmy byly podávány kuřecí rolády, hovězí filé s okurkou a filé z kachny a po hlavním jídle si mohl panovník pochutnat na salátech, jahodách se smetanou nebo vařených vejcích. Nešlo tedy právě o skromný jídelníček… Zajímavostí dvora krále Ludvíka XIV. byla až fanatická obliba jedné dnes docela obyčejné potraviny, kterou ale tehdy milovali všichni. Šlo o hrášek, který platil za skutečnou pochoutku.