Prvorepubliková dieta: Inspirujte se jídelníčkem našich předků a buďte zdravější

Šlo to i bez vědy

Obecně je logické, že naši předci ještě ani za první republiky neměli tolik vědeckých poznatků, jimiž by se řídili. Neznali obsah draslíku, vápníku a vitamínu C v té či oné zelenině. Dokonce ani přesně netušili, jak který tuk působí na jejich organismus. A přesto se odborníci shodují na tom, že strava lidí byla v mnohém pro tělo prospěšnější a vyváženější než nyní, kdy si umíme všechno vědecky vysvětlit a vypočítat. Čím to je?

Za první republiky byli lidé mnohem více odkázáni na přírodní cyklus. V létě jedli ovoce, které dozrálo na stromech, a co nejvíce jej uskladnili i na zimu. Stejně tak to bylo se zeleninou. Hlavní ale je, že konzumovali prakticky výhradně potraviny pocházející z míst, kde žili. A takovému místu a režimu se potom také přizpůsobilo jejich tělo. Dnes máme sice téměř neomezeně a celoročně k dispozici tropické ovoce stejně jako mořské ryby, ale tělo je mnohdy zmateno. Sice dostává prospěšné látky, ale ne vždy je dokáže správně zpracovat.

Chudě, ale zdravě

Kdybychom se chtěli podívat na základní suroviny, které se za dob tatíčka Masaryka na našem území používaly, viděli bychom mnoho zdravých obilovin nebo luštěnin. A i když byl jídelníček velmi chudý, neznamenalo to, že museli mít lidé nutně nedostatek vitamínů a dalších důležitých látek. Třeba takové jáhly: proso, jehož vyloupaná semínka jsou právě jáhly, pěstovali lidé téměř od nepaměti. Jde o obilovinu přirozeně bezlepkovou, která tedy neublíží ani celiakům. Našim předkům navíc do těla dodávala jak železo, tak ale i vitamíny skupiny B a další. Jáhly tedy dokáží bojovat jak proti problémům v zažívacím traktu, tak i proti chudokrevnosti a dalším neduhům těla.

Bez lepku

Ani další ze základních surovin používaných našimi praprababičkami při přípravě jídla neobsahovaly lepek. Šlo především o pohanku, kterou tělo přivítá jako zdroj vitamínů, ale také draslíku nebo zinku a dalších prvků. Vařená pohanka oslazená medem a dochucená třeba drcenými oříšky je v mnoha ohledech nepřekonatelná. Pomineme-li tolik důležitou vlákninu, můžeme se na ni spolehnout třeba i při posilování imunity, zvládání stresových situací nebo pokud potřebujeme tělo zbavit nežádoucích látek.

Vyzkoušejte pučálku

Že naši předci měli opravdu jen velmi omezené možnosti? Ano, to měli - ale to, co jim příroda dala, uměli beze zbytku a s vtipem využít. Zkoušeli jste si třeba někdy vyrobit doma pučálku? Je to neobyčejně jednoduché, zdravé a jako bonus také vynikající jíslo. Kdo by chodil do supermarketu pro chipsy, když si může u televize pochutnávat na vitamínové bombě stejně jako před lety chlapi v hospodě u piva? Pučálku připravíme z naklíčeného hrachu. Ten koupíme kdekoliv v obchodě, jen musíme dát pozor na to, abychom nekoupili půlený nebo předvařený. Hrách namočíme na tři až čtyři dny do vody, kterou denně měníme. Po této době začne hrách klíčit a máme vlastně hotovo. Naklíčený hrášek rozprostřeme na plech a dáme do trouby. Jakmile se opraží, pučálka je na světě.

Pučálku můžeme připravovat také na pánvi, ale v tom případě je potřeba použít na smažení alespoň trochu tuku. V troubě můžeme tuto vynikající pochoutku připravit i na sucho na pečícím papíře. Dochucení pak už záleží jen na nás. Je možné promíchat hotovou pučálku s propasírovaným česnekem a osolit nebo pro ty z nás, kteří si na nějaké té kapičce tuku až tak nezakládají, je tady možnost dochucení opraženou slaninou. Jídelníček našich předků byl chudý, ale zdravý. Občas je dobré inspirovat se recepty, na které jsme už zapomněli, protože teď si můžeme dovolit mnohem víc.