Pečeme vánoční perníčky: Osvědčené rady a tipy, jak je mít nejlepší a nejhezčí

Kde se vzaly perníčky?

Historie perníčků sahá až do pravěku, kdy si lidé vytvářeli placky z mouky a vody. U divokých včel pak našli med a přišli na to, že když ho přidají k mouce a vodě, chutnají placky různých tvarů mnohem lépe. S technickým pokrokem se výroba stále zdokonalovala a přidávaly se další suroviny a koření. Historici našli i v egyptských hrobech různě tvarované cukroví a zjistili, že je Řekové a Římané rozdávali při slavnostních příležitostech. Od té doby ušly perníčky dlouhou cestu a dnes patří jejich příprava k největším pekařským oříškům.

Česká tradice

První zmínka o perníčcích se v české kuchyni datuje do roku 1335. Takzvaní cáletníci (dnešní perníkáři) byli považováni za hotové kouzelníky. Traduje se, že každý z nich měl své jedinečné tajemství výroby, které dělalo jeho dílo originální. Jak významní byli, dokládá i ulice Prahy pojmenovaná Celetná (dříve Caletná podle cáletníků). Při jakých příležitostech se perníčky pekly, to záleželo na každém z jednotlivých krajů. Například v Podkrkonoší se pekly Martinky pojmenované podle svátku svatého Martina. Ale místo na svátečním stole našly i o Velikonocích a samozřejmě o Vánocích.

Perníkář tehdy zadělával režnou mouku teplým medem. Z této kombinace pak vypracoval co nejhladší těsto a udělal z něj placičky. Ty mířily rovnou do trouby. Ale tím dřina teprve začala. Jakmile placky vystydly, rozdrtil je na prášek, přidal k němu med a správnou kombinaci koření, znovu vypracoval těsto a to nechal měsíc a půl ve speciální nádobě. Dnes už však známe jednodušší a méně časově náročné postupy.

Co budeme potřebovat?

• 140 g žitné mouky
• 140 g hladké mouky
• 210 g moučkového cukru
• 70 g medu
• 5 g jedlé sody nebo cukrářské droždí (amonium)
• 2 vajíčka
• perníkové koření

Postup:

Perníkové koření, přesněji řečeno poměr a volba koření, dělá z perníčků to, čím jsou. Základními ingrediencemi je nové koření, fenykl, badyán, skořice a zázvor. Tip: Pokud nemáte čas ani náladu experimentovat a utlouct vlastní nenahraditelnou směs, kupte hotové koření.

U pečení je potřeba dodržovat naprosto přesný poměr surovin a předepsaný postup. Konzistence těsta je totiž to, kde celá perníčková cesta začíná. Nejdříve přepustíme med. Odstraníme z něj pěnu a můžeme se pustit do smíchání mouky, vajec, sody nebo cukrářského droždí (na kypření těsta), cukru a koření. Přidáme přepuštěný med a uhněteme těsto, které necháme odpočívat v chladu. Klidně i pár dní.

Po vyndání z chladu rozválíme těsto na placku o tloušťce asi čtyři milimetry. Poté vykrajujeme požadované tvary. Plech potřeme včelím voskem nebo vyložíme pečícím papírem, předehřejeme troubu na 200 °C a pak 5 minut pečeme.

Zdobení je zásadní!

Pokud se vám povedly perníčky, následuje další výzva - poleva. Nejčastěji se na zdobení používá sněhová poleva, nicméně připravit ji a kvalitně s ní pracovat zvládnou většinou jen zkušené pekařky. Děláte perníčky poprvé? Jděte na jistotu a vyzkoušejte třenou polevu.

Co budeme potřebovat?

• 1 bílek
• citronovou šťáva
• 200 g moučkového cukru

Postup:

Do mísy nalijeme bílek, přidáme pár kapek citronové šťávy a připravíme si metličku na šlehání. Do směsi pak postupně po opravdu malých troškách přisypáváme moučkový cukr. Skončíme, jakmile dosáhneme správné konzistence. Pozor! Nedělejte polevu příliš řídkou, jinak z perníků steče. Pokud bude naopak příliš hustá, nepůjde vám vymáčknout ze zdobícího sáčku.

Jak a kam perníčky uložit?

Když už se vám perníčky povedly, byla by škoda skladovat je tak, že skončí tvrdé nebo plesnivé. Ideální na skladování hotových perníků jsou hliněné nádoby, ale ty doma už skoro nikdo nemá. První podmínkou skladování je chlad - pokud zvládnete perníky zajistit tak, aby na ně nepršelo nebo se do nich nepustili ptáci, nechte je na balkoně. Neublíží jim ani pobyt v hrnci s alobalem nebo mikrotenem či kovových dózách. Absolutně nevhodné je skladovat perníky v papírové krabici. Přeci jen vám perníky ztvrdly? Přidejte k nim rozkrojené jablko nebo chleba a ony zase změknou. Ale pozor! Nesmí se jich dotýkat!