Ze života aneb To se také stalo...

moja dcera sa pred dvoma rokmi valala od smiechu, ze ake sme si s muzom dali pod stromcek darceky. Ja som dostala od neho vzduchovku a on odo mna perlickovu kupel.

Jani R. navrhni Isi, a může za to Červená houbová směs s vepřovou tlačenkou

Kdo vymyslel tohle téma v diskuzi by zasloužil Nobelovku!

...čtu a to jsem v práci ...taky jsem si vzpoměla...u nás otevřeli nový noční podnik ze staré Sýpky...tak jsme šli samozřejmě vysondovat, udělat si hezký večer...večeře, svíčky,romantika...sedli jsme do boxu, na stole bylo asi šest sad skla...fungovalo to tak, že si člověk objednal a personál nevyužité odnesl...nad stolem, ve výšce asi 60cm lustr ve tvaru skleněné mušle...objednali jsme si kávu s tím, že něco na pití a jídlo si objednáme později...po chvilce se manželovi chtělo...odskočit si...opřel se rukama o stůl (ten byl takový mrňavý, nízký a on má 190cm) a hlavou vrazil do lustru, ten vletěl mezi všechny skleničky...barman s hooodně kyselým obličejem uklidil, my jsme se omlouvali...ve vedlejším boxu seděla manželova spolužačka a umíte si představit takový ten nechápavo-povýšenecko-pohoršený úsměv...do pěti minut se jejímu partnerovi stalo úplně to samé...barman se už neusmíval a od té doby až do zavření podniku místo skleněných lustrů měli proutěné koule...

špagiže jsou to někdy "infrarktovky"co
mě uprostřed noci zazvonili rychlíci u dveří,já jsem vylezla z postele,šla na WC,spláchla aniž jsem vykonala jakoukoliv potřebu,šla si znova lehnout..ono pak zvonili jak šílení a když jsem jim řekla,co jsem udělala,měla jsem to na talíři ještě pěkně dlouho

Parádní historky a píše je život co?
Já mám jednu z dnešní 7.hodiny - ještě jsem spala, když jsem slyšela děsné zadrnčení domovního zvonku, ale ten zvuk zněl děsně dlouho, jak kdyby to byl nějaký poplach, já v polospánku vylítla, srdce snad 220 za minutu a jukám, za dveřma nikdo, řvu do sluchátka, kdo je tam(do vrátného k domovním dveřím) a nic.
Docela jsem se klepala, ještě jsem vlítla na balkon a řvu dolů, kdo tam je...
Načež se onen zvuk ozval znovu a vzápětí buchot kladiva a já poznala že to je příklepovka a kladivo, že kluci začali hodně brzy pracovat...., ještě podotýkám že my máme zvuk zvonku ne takový ječivý, ale právě spíš v hlubších tonech...

Tak já přidám ještě jednu "bláznivou" historku z naší rodiny. Nevím, kde na to můj táta přišel, to snad nemohl nikde ani vidět. Předesílám, že on nemá rád takové to klasické zabíjení kaprů paličkou do hlavy. I jednou před Štědrým dnem, to jsme byli ještě školou povinní, pravil, ať mu doneseme vzduchovku nebo malorážku, já už přesně nevím, co to bylo. Bratr ihned poskočný, co se bude dít, pro ni běžel, táta upustil kaprům vodu a jak už se tam na dně té vany plácali, na onen svět je poslal tak, že přiložil hlaveň ke hlavě kapra a zmáčknul spoušť. Bylo to rychlé. A to se mu tak osvědčilo, že v tom celé roky pokračoval, zdá se mu to prý mnohem méně drastické, než mlácení paličkou. Ale abych došla k pointě, tak mamka při tomto rituálu mu rok co rok vyhrožuje: "Jestli prostřelíš tu vanu, tak se s tebou rozvedu." No a 19. listopadu t.r. spolu oslaví smaragdovou svatbu - 55 let.

velmi chytrý a šikovný pacoš

srett
a další historka z dob,kdy jsem pracovala na lůžkovém oddělení chirurgie..přišel si(za totáče)policajt pro zprávu o nějakém pacientovi akdyž odcházel,všiml si váhy,která byla na chodbě..taková(jak říká syn)stará,analogovái s takovou tou tyčkou na měření..vyhópl na ni(tu váhu)a to není možný..tolikaháá,já mám botyslezl,vyzul si boty,dal si je do podpaží a znovu vlezl na tu váhuzakroutil hlavou..je to možný..já mám furt stejněsem myslela,že si dělá srandu..ale on odkráčel a ....no,a pak se divme,že je o nich tolika vtipů

jinak s tím tualetem...leč né chemickým...to mě taky připomělo...sestřenka vyprávěla...kdysi uháněla z práce dom...tu takový ten zlověstný tlak, taková ta nebezpečná tlačenice tam, kde končí záda a začínaj nohy...však to známe všichni,že?....zkouška nepropustnosti a kvality svěrače....ledový pot na čele...zrychlený puls...snížená soustředěnost na cokoliv jiného....hnala jak o život...vylétla tři patra jak střela země-země...ještě odemknout....už nešlo ani zout,svléknout...okamžitě na záchod...servala gatě, sedla a už to lítalo.....ale právě jak elíza...poklop...byl důle..neřád

taky jsem ještě vzpoměla....jsme v práci samé ženské a jeden chlap...noo...budiž....rozbila se nám židle v práci, tak jsme dotáhli z domova kancelářské křeslo. jenže kolegáček má víc než přes metrák a židli rozbil sem byla naštvaná, snažila jsem se to opravit, bo on je levy jak turecká šavla...montuju,ruce jako homoprasiens...tu zvoní mobil...řikám..to je bude miláček...vemu,nekouknu...čau...co dělám? se ani neptej....ten mamlas mamlasovič tady vod nás rozbil to křeslo, ten je fakt šikovnej jako prase....na druhé straně zlověstné ticho...seš tam??? ptám se.... tu se ozval hlas kolegy....mamlas jo?? tak ti pěkně děkuju...

Eliráda s tebou pojedu i v dalšíchvždyť někdo moudrý pronesl:když láska prochází žaludkem,kde potom,proboha,končíno,Eli..právě tam
Jani R.ty jsi teda dáreček,s tebou bych chtěla mít dvojdomek
pajaskauž mě bolí bránice

tedy historky opravdu ze životasuper jedna lepší než druhá

To je super a všechy historky.Perfektní odreagování.
Já napíšu příběh,který se nestal mně,ale četla jsem ho kdysi dááávno v Signálu.
Rodinka si vyjela na výlet fungl novým autem do ZOO.Prohlížejí si park a v tom uslyší výzvu,že majitel toho a toho auta,značky té,ať se dostaví k pokladně.Tam se jim ředitel omlouval,že jim utekl klokan a dostal se přes plot na parkoviště.Že byl sice chycen,ale poškodil jim střechu auta a že škodu uhradí.Otec rodiny naštvanej,ale co dělat.Rozhodli se jet domu a stavit se na oběd.V restauraci si rodinka objednala špagety.Při čekání si otec rodiny šel odskočit na WC.Když se vrátil,měli už na stole jídlo a jeho manželka ho upozornila,ať si zapne poklopec.Zapnul.Otec si najednou uvědomil,že nechal na WC bundu.Vstal a strhnul ubrus ,protože si ho skřípnul do toho poklopce.Všechno jídlo měli na sobě.Na hlavu rodiny to bylo už moc,tak si vzteky dal panáka u baru a jak to vyprávěl barmanovi,tak ten mu ze soucitu daroval ještě jednoho.Odjeli a po cestě potkali policajty,kteří je zastavili.Vyžádali si doklady a policajt povídá - copak se vám stalo se střechou auta?Otec zasyčel,no skočil mi na ní klokan.Policajt,jooo klokan,hmm, tak si vystupne a dýchněte mi.Dál už nepsali nic,jestli policajta utloukl nebo šel pěšky.Den blbec.

jahodo, tys mi připomněla historku mého známého, jehož soused, nadšený sadař, na měl jeden rok problémy s hryzci - ty mrchy mu užíraly kořeny stromků, zakládal si na roubování jabloní, měl jich asi 60, všechny opečovávané, stříhané, tak 2m max. vysoké...nějaké zvláštní odrudy...nějaký dobrák mu v hospodě poradil, aby do těch děr vpustil propan-butan, že až ho pak zapálí, tak to projede všema těma dírama a ty hryzce zlikviduje i pořídil propan-butan, připojil hadici, nafoukal to pod zem do děr, škrtl sirkou....nevím, kolik hryzců padlo za vlast, ale zahrada se nadzvedla, stromky vyskákaly ze země - i ty nepřekousané - a pak se postupně poskládaly na zem a aby toho nebylo dost, jeden hořící hryzec mu vlétl do kůlny, tam zalezl za dříví - takže mu shořela i kůlna
fakt blbá rada