Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, kdo byli a jaký význam měli?

Myslím, že je dobré vědět, co a proč, kdo jsme, odkud jsme přišli, a že jsme patřili a snad i patříme stále k národům s dlouhou tradicí a vzdělaností a máme být na co hrdí a ne furt jen nadávat...
Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, kdo byli a jaký význam měli? (samozřejmě dle netu, proč vymýšlet něco, co už je vymyšleno, že jo )
Věrozvěsti ze Soluně bratři Cyril a Metoděj byli apoštoly Slovanů, kteří v devátém století položili základy slovanského Pravoslaví. Česká republika slaví svátek těchto zvěstovatelů víry 5. července. Na toto datum připadá jejich příchod na Velkou Moravu. Byli pozváni knížetem Rostislavem. Kníže Rostislav patřil k dynastii Mojmírovců a v letech 846 – 870 byl velkomoravským knížetem. V říjnu 1994 byl vyhlášen za svatého Českou pravoslavnou církví.
Bratři pocházeli z rodiny hodnostáře Byzantského císařství. Podle některých pramenů a na základě jejich znalostí slovanského jazyka se soudí, že jejich matka byla slovanského původu.
Konstantin před odjezdem na Velkou Moravu sestavil písmo pro slovanský jazyk - hlaholici a společně s Metodějem přeložili do staroslověnštiny liturgické knihy pro konání bohoslužeb.
Původní jméno Cyrila bylo Konstantin. Před svojí smrtí vstoupil Konstantin do kláštera a přijal mnišské jméno Cyril (Kyrillos). Zemřel 14. února 869 ve dvaačtyřiceti letech.
Metoděj byl roku 869 vysvěcen na prvního "arcibiskupa moravského." Po smrti knížete Rostislava se vrátil na Moravu a dokončil překlad Bible. Kvůli své těžké nemoci jmenoval svým nástupcem biskupa Gorazda. Metoděj zemřel 6. dubna 885 ve věku 63 let. Po jeho smrti se vrátil z Říma švábský duchovní Wiching a ujal se s velkou brutalitou církevních záležitostí.
Nový arcibiskup Gorazd byl spolu s mnoha jinými uvězněn. Zde se o něm zprávy nedochovaly. Staroslověnsky vzdělaní kněží a mniši (bylo jich na dvě stovky) byli doslova vyvedeni v okovech ze země, protože se odmítli podřídit papežovu usnesení a nechtěli zradit odkaz svého učitele. Odešli do Čech, Polska nebo Bulharska. Vznikající slovanská vzdělanost utrpěla velkou ránu.
A ještě pár doplňujících informací, které s těmito nesporně osvícenými bratry souvisí:
Velkomoravská říše, nebo také Velká Morava, stát Mojmírovců. (833 – 907) byla prvním západoslovanským státem ve své době nejmocnějším ve střední Evropě. Působila na dnešním území Čech, Slovenska a Maďarska. Předchůdcem V.M. byla v 7.st. Sámova říše..
Staroslověnština je nejstarší slovanský spisovný jazyk. Vznikl podle nářečí používaného v okolí Soluně v 9. století. Se změnami se používá pod názvem církevní slovanština dodnes, ne už však jako živý jazyk, nýbrž jako bohoslužebný jazyk církví byzantského obřadu (řeckokatolická, pravoslavná).
Cyril pro staroslověnštinu nejprve vyvinul nové písmo, hlaholici. Ta se používala na Velké Moravě, epizodně ještě ve 11. století v Sázavském klášteře v Čechách, nejdéle se však udržela v Chorvatsku, a to přesto, že tam se po rozkolu církve přiklonili k římskokatolickému směru a přijali latinu.
O půl století později vznikla v Bulharsku cyrilice, kterou pravděpodobně sestavili Cyrilovi žáci. Byla praktičtější, protože její písmena byla jednodušší a hlavně se více podobala svým řeckým vzorům, a řeckou abecedu tehdejší gramotná vrstva (tj. duchovní) v Bulharsku ovládala dobře. Církevní slovanština, která se z Bulharska šířila spolu s pravoslavím, už byla psaná výhradně cyrilicí, díky tomu se cyrilice prosadila u řady pozdějších spisovných jazyků.