Prostě o životě, ale s humorem aneb srandy není nikdy dost:-)

Dík. Srandy není nikdy dost. Máš veliký vypravěčský dar - talent

Vidím to v barvách

Ahojky Srettinkotak jsem se zase po velmi,ale velmi dlouhé době od srdce zasmála a hlavně Tvůj popis je tak úžasný,že jsem vše viděla v barvách

A tímto přispívám zase jedním svým zážitečkem....

Nákup náš nevšední
Tak jsme vám jednou zase jeli nakupovat do té přerostlé Jednoty… tedy do Konzumu na růstovém hormonu..nebo-li do Pramene na anabolikách..tak že kam že? No jasně, do Globusu. Drandíme si tam vozem stáje ferrari, přihazujeme matriáál do kuchyně. Až jsme dorazili k pultu mému manželovi nejoblíbenějšímu. Nene, erotické pomůcky u nás v Globu zatím fakt ještě nevedou. V Globu manžíla rajcuje pult s flákotama. Roztáhnou se mu zorničky, obočí neklidně poskakuje. No co mám povídat, prostě chlap a maso jdou odjakživa velmi dobře k sobě. Spokojeně si vybral, k tomu úžasný bonus.. tu šílenost, které se říká býčí žlázy. Ze které mi stojí vlasy v pozoru tak, že by pankáč závistí zezelenal a puknul.
Mě zaujal veliký pytel s kostmi. A protože máme psisko, jeden jsem uzmula. Už jsem viděla tu naší sladkou hyenku, jak si hryže a hlodá a spokojeně mlaská.
U kasy jsme si pustily finanční žilou a tradá dom. Vybalíme zásoby na stůl a zas mám pocit, že bude asi nejmíň okupace. Kurňa to je zase žrádla. Pak nemám mít výrazné zadní tváře sakra.
Na řadu přišel pytel s kostmi .. čubajzna už předváděla u stolu step, jak by její tatík byl sám Jirka Kornů. Vybrala jsem jí pěkný kloubový kus a pak mě něco břinklo do očí. Co to je mezi kostmi? Zuby? Cože? Ano, byla tam krásná prasečí sanice i s chrupem. Prohlédla jsem si obdivně ten výjimečný inspirativní kus a teď zase zastříhalo obočí mě. Moje poťouchlá múza zapracovala. Toho musím využít.
Večer jsem chystala svým holčičkám svačinky do školy. No a té starší jsem se jala udělat pěknou naducanou bagetku. I list salátku jsem vložila, kousek rajčátka i papriku. Jen místo šunčičky jsem do bagety něžně vložila tu prasečí hubu. Teda čelist. Bagetku jsem zabalila pěkně do alobalu. Samo že dostala i bagetu se standartním obložením. Kdyby mě chtěla udat na sociálce.
No a na druhý den dojela domu, i s klukem svým, s kterýmžto chodila do stejné školy, do stejné třídy, do stejné lavice. Na záchod tedy chodil naštěstí na panáčka. Tak se poťouchle ptám..tak co ve škole?… prej dobrý…a co svačina?..ptám se..no fuj, tak to byl hnus. Prý rozbalila, prohlédla, už otvírala orální dutiny, když zbystřila, prý zařvala a flákla s tím o zem. Její kluk nechápal..prej..co se děje? Tak se prej podívej…no co, bageta, salát, debrecínka..hahahaha prej debrecínka, i s protézkou asi. Do druhé se raději ani nekoukla. Já nevim, asi tam čekala obě prasečí uši i s rypákem nebo co.
Joo a abych se vrátila k těm žlázám, co si manžíl koupil. Se ho ptám..jako a to budeš jíst? Prej jo. Tak se ptám..a není ti to blbý? Prej proč? Říkám…svoje bys nedal a druhýmu je sežereš? Počkej, za trest budeš mít fantomový bolesti…dej je do huby a už ti nikdy nedám pusu.. ty to bereš do ruky? a to se nestydíš? sahat cizímu na koule? Já bych teda kravskou vulvu do huby nedala, ani bych se jí nedotkla.. mno..nakonec to vzdal a že ten bejčí vercajk aspoň uvaří psovi. Mému psovi, mojí lásce, mému miláčkovi. Chce mu uvařit koule, no fuj. Ale jak řekl, tak udělal. Uvařil to ve vodě a nechal na plotně do druhého dne. Já skoro zapomněla. Ráno chystám vařeniště, nadzvednu pokličku na plotně, paměť pošle informaci a mě se zrosí hovězí komplet…kurňa, ty koule.. co teď? Ten hrnec potřebuju. No nic, psovi to fakt nedám. Pes je kámoš. Do ruky to taky ani za nic nevezmu…brr..to bych si jí radši amputovala u samý pr…. ramene. Tak dvě vidličky a vylovit ten nevábný utrejch a jde to kočkám ven. A ty mrchy, ač uvařeny byly, jak by obživly znovu a řekly si..za ty pomluvy!!! Hop a koule hopsaly po zemi. Bože, to nepřežiju. Přece tu nebudu hrát hokej s varlatovými puky? Do toho čuba zavětřila a jala se zajímat o to divadýlko. Tu jsem vyháněla, jak exorcista ďábla. No než jsem tu uvařenou bejčí spermobanku posbírala, jerdele a jurvy u nás lítali jak vlaštovky. Spíš to vypadalo, že odminovávám pole. Prdla jsem tu krásu zpátky do kastrolu, že nic už lovit ani za boha nebudu a celý obsah, i s tou vynikající polívčičkou hrcla číčákum do mísy, řkouc..aby z vás po nich aspoň tygři byli…

Protože smích je fajn, protože smích léčí a protože v téhle době ho není nikdy dost, dovolila jsem si založit fórečko. A kéž by bylo pořád plné fórečků a srandy
P.s. A kéž by se sem ta správná prča zas vrátila