Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

ČAJ

Hello, přidávám se k Jiřince, povídej, je to zajímavé:-O

Hello,vyprávěj,je to zajímavé....:yes::yes::yes:

Moje švagrová někdy v půlce devadesátých let (nevím přesně kdy) na Srí Lance asi 2 měsíce bydlela - ve dvou a skoro bez peněz, když cestovala se svým tehdejším přítelem s batohem na zádech asi rok po Asii. Říkala, že na Srí Lance (taky na jihu) to bylo dobrý. "Bydleli" kousek od moře v nějaké boudě pod stromama a místní už je po čase vzali za své a rybáři, když se vraceli s úlovkem jim tam vždycky něco nechali, takže "západní" turisté žebrali na místních jídlo. :-D:-D:-D Já bych na to asi neměla odvahu.

Papriko, skutečně to bylo úžasné, bylo to ale už v r. 1997. To už se tam sice taky válčilo, ale jen na severu země a my byli na jihu. Já tyhle země (kolem rovníku) moc nemusím - to vedro a vzduch jako v prádelně, ale fakt je to zase něco úplně jiného. Na silnici běžně chodí sloni a když si na dálnici lehne kráva, tak provoz prostě stojí. Na posvátnou krávu by si nikdo nedovolil ani zanadávat. A pak ty lidi... já nemám ráda, když se na mě pořád někdo věší a žebrá, jakmile uděláš krok pěšky, už ti staví taxi atd. Jednou se nám s velkým úsilím podařilo se dostat z hotelu na silnici, aniž by nás ihned místní Tuk-tuk (taxi)před vchodem nezpacifikovalo. Než jsme ušli těch 600 m na okraj města, tak nám zastavilo asi 20 taxíků! Chtěli jsme se projít, veškerý "doprovod" jsme odmítali. Došli jsme k prvnímu obchodu a mě napadlo se tam zajít kouknout. Prodávající ihned zjistil, že nemáme "domorodý" doprovod, okamžitě na obchodě stáhnul roletu a že bude chodit s námi. Absolutně se nedal odbýt, vlekl se za námi asi 2 hodiny, neustále mi chtěl nést kabelku atd... Až pak jsme jeho ochotu pochopili, za ten doprovod si vyinkasoval 5 dolarů... Nebo třeba na rybím trhu jsem si chtěla jednoho prodejce vyfotit a on za to chtěl peníze. Já to nechápala (taky bariéra neznámé řeči), tak jsem jen zavrtěla hlavou, že né ... no a on po mě tu rybu hodil! Sakra, to jsem nějak odbočila od čaje, ale zážitků bylo opravdu moc a moc ale ani nevím, jestli by to někoho zajímalo..

Hello - upřímně závidím. To muselo být úžasné !!! Já jsem jednou viděla v TV skvělý dokument (myslím, že byl právě ze Srí Lanky) o cestě čaje z keře až do hrnečku a bylo to velmi zajímavé, ale realita musí být min. 100 x lepší.:yes::yes::yes:
Neměli jste problém s bezpečností - myslím ty povstalce tam a tak ???

Václave, čaj je opravdu věda, né nadarmo se v Japonsku čajový obřad několik let studuje. Já čaj miluju. Proto jsem jela na Srí Lanku (dříve Cejlon), kde jsem měla možnost si sama čaj natrhat a pak si prohlídnout továrnu na zpracování čaje. To, co se tady prodáva jako pytlíkový čaj - to je opravdu to, co se tam zametá z podlahy...

Václave - co zkusit toto, hledala jsem hlavně u ČB abys to neměl daleko - vypadá to na pohled zajímavě
http://www.tea.cz/cajovna/

Václave - souhlasím. Já dělám několik druhů čajů, vždy pro ten daný druh jiným způsobem. Nejsem znalec, ale vím že zelený se má vařit tak, bílý tak, černý tak a ovocný tak. Ale ten recept, co už je smazaný, byl asi takto
suroviny: jeden pytlík čaje, mléko
postup: pytlík čaje zalejeme horkou vodou do 3/4 hrnku a dolijeme mlékem
Poznámka: Dělám si to večer místo kafe
... no to mně fakt odbouralo :-D:-D:-D

Bylo tady párktrát zmíněno něco o čaji. Já dost koukám na TV.Papriku (pořat běží celý den), kde vaří mnoho kuchařů (z Maďarska, Česka, ale i Ameriky, Anglie, kde navštěvují restarace s jejich specialitami/třeba náš moderátor Rosák/ atd.). Jsou tam také vstupy barmana z Maďarska (každý den několikrát), který připravuje různé koktejli. Já to moc nemám rád, protože on má kvanum druhů alkoholu, od likérů přez rumy, až po sirupy a pod, což normální člověk běžně doma nemá. Ale zaujal mne pořad o čaji a byl jsem z toho blázen, když jsem uviděl různé rituály při přípravě čajů v různých částech světa, jeho ne už jen običejné pití, ale debužírování (kdy do této doby pro mne byl čaj bylo jako pití k snídani, nebo nemoci). Taky jsem nyní pochopil že čaj není jen tak něco běžného a taky pochopil přátelskou rodinu, která vždy složitě vybírala druhy čaje, které popíjela z malých šálků jako u nás kávu. Už se nedivím. Dělat i dobrá čaj je věda a jistě si zaslouží svoje místo na výsluní. (Rád bych ochutnal čaj z dobré čajovny, kde ho připravují opravdoví znalci a profíci). Václav

Přispět do diskuze

Přidat příspěvek