Svíčková omáčka neexistuje! Jak se oblíbené jídlo vlastně doopravdy jmenuje a proč?

bože to je blábol.
Svičková omáčka neexistuje, na tom se shodneme. Sval ma tvar LOJOVE svíce. Proto se mu říka svíce. Svíčková je až zjednodušený název podle hovezí pecene ze svice... svíčková pečeně. Dnes pojem svíčková je pro spoustu lidi pojmem pro označení celého jídla zahrnující pečeni (maso) omáčku a knedlík. Tedy dost lidi řekne svíčková z králíka, kuřete, sekané. To je vývoj jazyka. I kdyz spravne je to kralík na smetaně apod. Doporucim se trosku vzdelavat v historii gastronomie! A ten poslední blábol o středoveku! Fakt se v 15 století svitilo svickami? fakt????? Bože, tupost.

Vážená autorko článku o svíčkové,
píšete hezky, ale svíčkovou na smetaně jste pravděpodobně nikdy nevařila, jinak byste věděla, že právě část hovězího masa, která se nazývá svíčková je pro výrobu svíčkové omáčky extrémně nevhodná, a nejenže z ní nikdy nevytvoříte silný masový základ chuti, ale navíc to je obdobně chybné použití suroviny, jako byste do čokoládového desertu, který se podle tvaru nazývá lanýž přidala skutečné houby lanýže. Sice byste zvolila vysoce kvalitní surovinu (stejně jako druh masa svíčková), ale rozhodně si nepochutnáte tak, jak očekáváte, protože je to nevhodné použití dané suroviny.
A důvod? Jednoduchý, správná svíčková na smetaně se tepelně upravuje i několik hodin, dle konkrétní části zadního hovězího masa. Čím déle se maso dusí, tím silnější masový základ získáte. Na zeleninovém základě s kořením získá maso zcela osobitou chuť a to je též výsledek délky tepelné úpravy (kromě případů, kdy někteří kuchaři dobře našpikované maso den předem nakládají, čímž mírně zkracují dobu tepelné úpravy a přitom neztrácejí sílu masového extraktu a získávají další chuťové benefity). Maso se dusí doměkka tak, aby se při krájení nerozpadalo. Oproti tomu druh masa hovězí svíčková bude při tepelné úpravě dle velikosti (průměru válce) měkká za cca 20-30 minut, síla masového základu bude chudá, ač použijete nejkvalitnější (zbytečně) část z celého hovězího kusu, řekněme 2x1,8-2,5Kg. Když budete svíčkovou dusit déle (hrozná představa, jak se z kvalitního masa stane skoro pupek vhodný tak ke koprové omáčce), maso se bude rozpadat, zbavíte ho přirozené šťavnatosti a nebude to ani dobrá hovězí svíčková (vhodná jinak k minutkové úpravě, popř. ke krátkému pečení vcelku, např. Wellington cca 20min v listovém těstě), ani dobrá a silná masovou-zeleninovo-smetanová omáčka.
Název masa „Svíčková“ je ve Vašem článku zhruba správně, když různé verze nelze historicky vyvrátit, i když tvar tohoto svalu svíci skutečně připomíná a jak historický, tak současný řeznický žargon s tímto vysvětlením počítá i v učebním procesu.
Název omáčky "Svíčková" byl historicky této omáčce, nikoliv masu, dán v Kutné Hoře, kdy se horníkům ve středověku (a prameny říkají, že nestávkujícím, ale to není zcela doloženo) tato omáčka podávala večer při svíčkách a takto ji i horníci pojmenovali. Patřila mezi vydatná jídla, ovšem nepatřila mezi tzv. "posvícenecké" (neznamená, že se jedlo pouze o posvícení, ale vyjadřuje svátečnost pokrmu) lahůdky - husa, kachna, zvěřina..... Tehdy to bylo poměrně obyčejné, avšak vydatné (dnes bychom řekli kaloricky vydatné) jídlo.
Závěrem: Vyrobit (zdráhám se použít sloveso „uvařit“) svíčkovou na smetaně z pravé hovězí svíčkové je barbarství a elementární neznalost vlastností surovin, když zároveň pokazíte jak maso (sám při té představě trpím za ten nebohý kus masa), tak i omáčku, se kterou se spokojí možná dítě zvyklé na školní jídelnu, ač i tam se již často vaří kvalitně.
Přeji Vám dobrou chuť a nejlépe recept jednou prakticky vyzkoušet (porovnat), než třikrát chybně napsat.