Při Poslední večeři chybělo jehněčí. Co měli Ježíš a apoštolové opravdu na stole?

Víno a chléb

Podle křesťanského zvyku akt přijímání pochází právě z Poslední večeře. Ježíš účastníkům večeře rozdal nekvašený chléb a víno a vysvětlil apoštolům, že chléb představuje jeho tělo a víno jeho krev. Dodnes křesťané přijímají oplatku jako tělo Kristovo, v protestantských kostelech pijí věřící i víno.

Deuteronomium, pátá kniha Starého zákona, popisuje Ježíšovu vlast jako "zemi olivového oleje a medu; zemi, ve které budete bez nedostatku jíst chléb". Mezi běžné plodiny tehdy patřily hrozny, fíky a granátová jablka. Tyto potraviny by však pravděpodobně brzy na jaře, kdy se Poslední večeře měla konat, nebyly k dispozici čerstvé. Při večeři ale mohly být na stole fíky sušené, dále olivový olej a med.

Večeře bez jehněčího

V roce 2007 papež Benedikt XVI. prohlásil, že na Poslední večeři chybělo jehněčí maso. Tehdejší papež se domníval, že Poslední večeře se konala před rituální obětí jehňat, což byla v Ježíšově době běžná pesachová tradice. A proto byl dle Benedikta XVI. obětován sám Ježíš a jehně tak nahradil.

Charoset

Zatímco Poslední večeře proběhla těsně před samotným Pesachem, neznamená to, že si Ježíš a apoštolové neužili pár velikonočních pokrmů. Podle zprávy skupiny italských archeologů z roku 2015 se na Poslední večeři objevila řada typických sederských jídel včetně hořkých bylin s pistáciemi a datlovým charosetem, což je oblíbená sladká, tmavě zbarvená pasta z ovoce a ořechů. Další jídla, jako je cholent, dušená miska z fazolí vařená velmi pomalu, a olivy s yzopem, bylinou podobnou mátě, se běžně konzumovaly každý den a na menu Poslední večeře rozhodně mohly být.

Žádní úhoři a plátky pomeranče

Po posledním restaurování da Vinciho fresky, které trval přes dvě desetiletí a skončilo na konci 90. let, se na stole poprvé objevily další pokrmy, včetně těch, které vypadaly trochu nemístně - konkrétně šlo o úhoře s plátky pomeranče. I když taková jídla v Ježíšově době rozhodně nebyla běžným pokrmem, chuť úhořů a pomerančů se v Itálii v 15. století běžně kombinovala. Potraviny se dokonce objevily na dochovaném da Vinciho nákupním seznamu. Je tedy možné, že autor obrazu Ježíšovi na stůl "naservíroval" svoje vlastní oblíbené jídlo.