Ladislav Špaček radí, jak se zachovat při placení v restauraci: Nedat „dýško“ je neobvyklé, v Americe vyžadují i 18 %, říká expert na etiketu

Procenta z útraty

Jak vysvětluje expert na etiketu, výši spropitného určuje tradice a zvyklost v dané zemi. „V Americe je většinové spropitné 15 %, v mnoha restauracích je už 18 %. U nás se ustálila praxe na 10 % z celkové útraty, včetně vína,“ říká pro Toprecepty.cz Ladislav Špaček. „Můžeme přidat, když jsme byli nadmíru spokojeni, nebo ubrat, když jsme byli zklamáni, ale nedat spropitné vůbec je neobvyklé,“ dodává.

Pokud se vydáme na dovolenou do zahraničí, měli bychom vědět několik zajímavostí, týkajících se spropitného. „V některých zemích se neujalo, třeba v Japonsku, někde, jako třeba ve Španělsku ho dávají malé, spíš pro zaokrouhlení celkové částky,“ sdělil odborník s tím, že u nás kultura spropitného dlouhodobě funguje.

Spropitné jako součást platu obsluhy

Zároveň Špaček popsal, proč je důležité neplatit účet v restauraci „do koruny“. „Oceňujeme namáhavost profese číšníka či servírky a péči o naše osobní potěšení, na té se podílí veškerý personál, kuchyně, manažer, someliér. Spropitné ale není jen odměna, počítá se s ním ve všech zemích, kde je obvyklé, jako s pohyblivou složkou platu,“ vysvětlil bývalý mluvčí prezidenta Václava Havla.

Přidal i jednu osobní zkušenost. „Vzpomínám si, jak po večeři ve Washingtonu za námi servírka běžela dva bloky, protože jsme jí dali jen patnáct procent. „Ale my máme osmnáct, zadýchaně oznámila a natáhla ruku,“ podělil se Špaček o úsměvnou historku. Připomněl také, že někde najdeme na účtence výzvu „service is not included“ (servis není započítán - pozn.red.), nebo dokonce dvě částky, jednu se spropitným a druhou bez.

Hotovost nebo karta

Každopádně by podle experta na etiketu bylo nevhodné spropitné nedat vůbec. „To by musela být absolutně výjimečná situace, kdy se přihodilo něco, co nás mimořádně rozladilo,“ říká Špaček a vysvětluje, proč je v poslední době obvyklé se ptát obsluhy, zda chce „dýško“ hotově.  

„Některé restaurace mají zaveden systém elektronického účtu, do kterého můžeme spropitné přidat, manažer to dokáže separovat a předat personálu, někde to neumějí a přivítají spropitné v hotovosti,“ vysvětluje uznávaný odborník. „Je v pořádku se ujistit, který způsob v restauraci funguje, a pokud můžeme, vyhovíme,“ dodává.

Ve Francii bez spropitného

Jiný kraj ovšem znamená jiný zvyk, jak praví známé přísloví. „Francouzi spropitné nedávají. Jen malé dýško občas dává starší generace Francouzů, zhruba 1-3 procenta, v braserii, kterou navštěvují pravidelně a znají majitele nebo číšníka,“ říká pro Toprecepty.cz Alice Muthspiel, Češka, žijící v Paříži. 

„V lepších restauracích, po dobré večeři, pokud je personál úslužný, je to 1-2 eura pro číšníka, ale opět, převážně jen starší generace,“ dodává. Případné spropitné se podle paní Alice nechává na stole při odchodu z restaurace. „Když nedáte ve Francii spropitné, budete za normálního klienta, pokud ho dáte, budete kvůli slovanskému jazyku považováni za boháče z Východu nebo i oligarchu,“ říká s úsměvem Muthspiel.

Zdražování „dýškům“ neprospělo

Jak uvádí server iDnes, právě spropitné se v posledních měsících stalo velkým tématem v mnoha restauracích. Kvůli zvýšení cen totiž někteří zákazníci přestali dávat „dýška“ úplně, jiní snížili jeho výši. „Spropitné zákazníci dávají čím dál tím méně, a když už, tak to bývá kolem sedmi procent. Očekávaný standard je přitom 10 až 12 procent,“ uvedl majitel sítě pizzerií Coloseum Jan Mužátko.

Zdroj informací: 

idnes.cz - Vyšší ceny jídel, nižší spropitné. Češi kvůli zdražování v restauracích škudlí