Den pirohů

Pirohy (polsky pierogi) jsou nekynuté taštičky či knedlíčky, které se nejčastěji připravují v Polsku, na Slovensku, Ukrajině či v Rusku. Receptů je nespočet, původní pirohy jsou z těsta nekynutého (nudlového), na jehož přípravu postačí mouka, voda, vejce a špetka soli. V dnešní době se již setkáváme s pirohy pečenými či smaženými z kynutého těsta, často se připravují i z těsta listového nebo křehkého. Původně, kdysi dávno byly určeny jen pro chudý polský lid a rolníky, postupem času si je ale oblíbily i vyšší společenské vrstvy, a také proto jsou dnes připravovány v mnoha zemích světa.

Jak se pirohy tvarují a čím je plnit?

Z dotenka vyváleného plátu těsta vykrájíme kolečka či čtverce, doprostřed vložíme kopeček náplně podle chuti, těsto přeložíme napůl (čtverec úhlopříčně tak, aby vznikl trojúhelník) a spoje důkladně stlačíme hroty naplocho položené vidličky. Vidlička spoj pěkně zpevní, ale také pirohům vytvoří efektní vroubkovaný okraj.

V plnění pirohů se fantazii meze nekladou, každý má svou oblíbenou náplň a podle chuti se dají obměňovat či kombinovat. Důležité ale vždy je, aby měla náplň výraznou chuť, doplní tak chuťově nevýrazné těsto. Asi nejznámější je tradiční náplň z dušeného hlávkového zelí a mrkve a masová náplň s cibulí, skvělá je také brynzová s brambory a pažitkou. Pirohy můžeme ale plnit také nasladko, povidly, tvarohem či mákem a hotové je na talíři polijeme rozpuštěným máslem a sypeme skořicí a cukrem. Slané pirohy servírujeme polité rozpuštěným sádlem a sypané škvarečky nebo smaženou cibulkou.